U úvěrů na bydlení to bylo o polovinu, u úvěrů na spotřebu o 17 procent. U lidí mezi 25 a 29 lety se počet nesplácejících klientů snížil u hypoték a úvěrů ze stavebního spoření o 39 procent, u úvěrů na spotřebu o šest procent. I tak patří mladí lidé do 29 let k nejvíce ohrožené skupině klientů se spotřebitelskými úvěry. Nejpomaleji se počet dlužníků v problémech snižoval u lidí ve věku od 30 do 34 let.
„Rychlý pokles počtu lidí, kteří nesplácejí své úvěry, může být způsoben na jedné straně tím, že měli omezené možnosti pro útratu svých peněz a části z nich tak zbývalo více peněz na splátky úvěrů, na druhé straně také tím, že se obecně snižuje počet lidí s úvěry na bydlení i na spotřebu. To je dané jak zvýšenou opatrností lidí v době ekonomické nejistoty, tak přísnějším posuzováním úvěruschopnosti ze strany finančních institucí,“ uvedla výkonná ředitelka Bankovního registru Lenka Novotná.
Zatímco počet lidí, kteří řádně nesplácejí své úvěry, klesl napříč typy úvěrů i věkovými skupinami, u celkové nesplácené částky už tomu tak nebylo. U úvěrů na bydlení sice klesla o čtvrtinu na 6,6 miliardy korun, ale u úvěrů na spotřebu i přes pokles počtu nesplácejících dlužníků mírně vzrostla, a to o 306 milionů na 22,4 miliardy korun. Celkový objem dluhu z úvěrů na spotřebu stagnoval.
Přes snižující se počet dlužníků, kteří své závazky nesplácejí, celkový objem nespláceného dluhu roste. Tento trend není nový a potvrzuje tak dlouhodobou tendenci lidí půjčovat si stále větší částky úvěru. Za poslední dva roky se tak zvýšil průměrný nesplácený dluh o 22.000 korun na každého dlužníka v problémech, doplnil výkonný ředitel Nebankovního registru Jiří Rajl.
Za nárůstem nespláceného dluhu stojí hlavně lidé mezi 30 a 34 lety, u kterých vzrostl objem nespláceného dluhu o desetinu. Naopak u lidí do 24 let se jako u jediné kategorie výrazněji snížil, konkrétně o sedm procent.
Celkové zadlužení obyvatel u členů obou registrů vzrostlo na konci prvního pololetí meziročně o 253 miliard na 2,77 bilionu korun. Na tomto růstu se rekordními 252 miliardami podílel dluh z hypoték a úvěrů ze stavebního spoření. Jenom za letošní první pololetí tak vzrostl více než v předešlých letech za celý rok. Naopak dluh určený na spotřebu roste spíše mírně. Za poslední rok se zvýšil o jednu miliardu, za poslední dva roky o deset miliard korun.
(ČTK)
