Přes 38 procent domácností utratí měsíčně za potraviny mezi 5000 a 10 000 korunami, téměř třetina rodin si musí vystačit s částkou 3000 až 5000 korun. Více než 10 000 korun utratí 19 procent rodin.
Mezi ženami a muži se částky za měsíční nákupy potravin příliš neliší. V Ústeckém a Libereckém kraji si s měsíčním rozpočtem do 10 000 korun vystačí 88 procent domácností. Naopak v Plzeňském kraji utratí 26 procent domácností za jídlo více než 10 000 korun. Ve Středočeském kraji je to téměř 24 procent domácností a v Praze 23 procent.
Nejvíce za nákupy utratí lidé pracující v oboru finančních a pojišťovacích služeb a ve zdravotnictví. Zhruba 41 procent respondentů z těchto profesí uvádí měsíční útratu přes 10 000 korun.
„Výdaje za potraviny celkem rychle rostou s dosaženým vzděláním lidí, což může souviset nejen s vyšším příjmem, ale také s větším zaměřením na kvalitnější stravování. Čtvrtina respondentů průzkumu ale také uvádí, že začala nakupovat pouze základní potraviny a 16 procent domácností rostoucí ceny donutily nakupovat méně kvalitní potraviny než dříve,“ uvedla generální ředitelka KRUK Jaroslava Palendalová.
Meziročně stoupl počet Čechů, kteří se za levnějšími potravinami vypraví na nákupy do zahraničí. Loni šlo o deset procent, letos už to je 14 procent. Současně klesl počet domácností, které kvůli zdražování potravin upravilo svůj jídelníček tak, že jedí méně často a menší množství jídla, z 15 na deset procent. Na potravinové banky se spoléhá jen naprosté minimum Čechů, stejně jako loni.
Slevy využívají spíše ženy (60 procent) než muži (50 procent), pak lidé ve věku 25 až 44 let (přes 62 procent) a rodiče na mateřské a rodičovské dovolené (71 procent). V porovnání s loňským průzkumem nastalo zlepšení u českých domácností, které mohou nakupovat pouze základní potraviny, jejich počet poklesl z loňských 28 na letošních 24 procent. Více než pětina dotazovaných se nijak omezovat nemusí a nakupují podle potřeby.
Při svých nákupech se nemusí omezovat především lidé ve věku 45 až 54 let, respondenti pracující v oboru finančních a pojišťovacích služeb, stejně jako zaměstnanci v oblasti školství, vědy a výzkumu. S nakupováním základních potravin si musí vystačit především Češi pracující v zemědělství a lesnictví. „Nicméně ti si také často vypomáhají vlastním chovem a pěstováním,“ doplnila Palendalová.
(ČTK)
