Zatímco v březnu těsně po začátku konfliktu očekávalo podle něj negativní dopad 72 procent dotázaných, nyní jej přiznává už jen 55 procent. Nejvíce dopady pociťují ve strojírenství (65 procent) a v automobilovém průmyslu (61 procent).
Více než třetiny společností se podle průzkumu válka dosud nijak nedotkla, na začátku konfliktu ovšem tento pozitivní vývoj předpokládala necelá desetina. Mezi nejčastěji zmiňované dopady patří výpadky dodávek materiálů (41 procent), zvyšování cen energií a pohonných hmot (39 procent), snížení zakázek (20 procent) a odchod ukrajinských pracovníků (10 procent).
Zatímco v březnu letošního roku si až 57 procent personalistů myslelo, že uprchlíci pomohou zaplnit pracovní místa a vyřeší problém s nedostatkem lidí, nyní tento názor zastává jen 35 procent respondentů, vyplývá z průzkumu.
S odstupem času dotázaní přiznávají, že profesní i celková struktura uprchlíků neodpovídá požadavkům českých firem. Drtivá většina podniků navíc nezavedla žádné změny, které by umožnily zaměstnat více žen, seniorů či mladých uchazečů bez pracovních zkušeností. „Personalisté jsou v posledních letech zahlceni turbulencemi na trhu práce a na dlouhodobější plánování či větší strukturální změny jim příliš času nezbývá,“ uvedl ředitelka agentury Gabriela Hrbáčková.
Ukrajince aktuálně zaměstnávají dvě třetiny podniků. Většina využívá jejich práce dlouhodobě, zhruba desetina však s jejich zaměstnáváním začala až letos. Naprostou samozřejmostí jsou v automobilovém průmyslu (92 procent) a velmi často je zaměstnávají i největší podniky v Česku. Na 40 procent firem dalo práci i ukrajinským uprchlíkům.
„I přesto, že firmy stále poptávají nové pracovníky, do zaměstnání přijaly jen jednotky ukrajinských uprchlíků. Jedním z důvodů je fakt, že volná pracovní místa se často nacházejí v regionech, zatímco většina uprchlíků se usídlila ve městech větších. Nabídka ubytování tak pro ně může být zajímavým a lákavým benefitem, aby se za prací přesunuli,“ upozornila Hrbáčková.
(ČTK)
