Průzkum se zabýval největšími obavami lidí v kontextu vysoké inflace nebo změnami ve spotřebitelském chování. „Významná část populace se obává dalšího zdražování a toho, jakým způsobem budou domácnosti schopné se s tímto tlakem vypořádat,“ řekl ředitel agentury Jakub Malý.
Inflace znepokojuje 59 procent lidí, 41 obyvatel ČR má obavy z mezinárodního vojenského konfliktu a 38 procent dotázaných znepokojuje chudoba a sociální nerovnost. Naopak například klimatická změna znepokojuje 14 procent dotázaných, 12 procent má obavy z nezaměstnanosti. V porovnání s vybranými evropskými a světovými zeměmi je ČR v míře obav z inflace na třetím místě, více se jí obávají lidé v Argentině (65 procent) a v Polsku (69 procent). Oproti předchozí vlně průzkumu z června má obavy z inflace o pět procent lidí méně.
Náklady na bydlení, energie, paliva a potraviny tvoří podle dat Českého statistického úřadu 45 procent výdajů domácností. Podle průzkumu má 94 procent lidí obavy z toho, že budou muset v blízké budoucnosti platit více za bydlení, jen o procento méně uvedlo, že se obávají vyšších výdajů za potraviny a nealkoholické nápoje. Přes 80 procent lidí se také obává vyšších výdajů za stravování a ubytování, dopravu nebo zdraví.
Malý poznamenal, že u bydlení a potravin již velká část domácností nedokáže příliš uspořit a zhruba polovina lidí uvedla, že další růst cen bydlení a potravin by vedl ke zhoršení kvality jejich života.
Zhruba třetina domácností by chtěla snížit své náklady na bydlení a energie, ale již to více nejde, plyne z průzkumu. Výrazně omezit výdaje podle něj plánuje zhruba pětina lidí. „Z dlouhodobého tvoření úspor je správné investovat například do alternativních zdrojů energie pro domácnosti, nicméně existuje část domácností, pro které je problém koupit třeba efektivnější LED žárovku, je to výdaj, který není schopna absorbovat,“ poznamenal Malý. V menších obcích zase nelze méně používat hromadnou dopravu kvůli nedostatku spojů, doplnil.
Průzkum upozornil i na to, že od ledna 2022 klesá reálná hodnota vkladů domácností v bankách a od března se zmenšuje rovněž nominální hodnota vkladů. „Objem vkladu se snižuje a velmi významně se rozevírají nůžky mezi termínovanými a netermínovanými vklady,“ řekl Malý. Dodal, že klesají reálné mzdy, a proto jsou domácnosti nucené více sahat do úspor, které mají z dob pandemie koronaviru.
(ČTK)
