„Důvěra v banky a celý finanční systém je ve společnosti poměrně vysoká. Velkou zásluhu na tom nese i dohled České národní banky, díky kterému jsou jakékoliv problémy finančních institucí řešeny již v zárodku. K pozitivnímu vnímání přispívá také zlepšující se ekonomická situace a dobré výsledky hospodaření, které banky reportují,“ uvedla výkonná ředitelka GSFT Renáta Kadlecová.
Největší důvěře se těší klasické banky, důvěřuje jim 86 procent Čechů. Stavebním spořitelnám věří 70 procent Čechů, kampeličkám naproti tomu jen 16 procent lidí. Kadlecová ale upozornila na to, že ve všech třech typech institucí platí zákonná garance vkladů. „To znamená, že v případě jejich pádu získají vkladatelé už za sedm pracovních dní zpět své ze zákona pojištěné úspory až do částky 100.000 eur (2,4 milionu korun),“ uvedla Kadlecová.
Průzkum ale ukázal, že i přes velkou důvěru ve finanční instituce a malé obavy z jejich krachu si část Čechů stále drží vysoké částky v hotovosti doma. Podle průzkumu si 15 procent dotázaných „schovává pod polštářem“ mezi 5000 a 50.000 korunami, tři procenta ještě víc peněz. Vzhledem k tomu, že se na takovou hotovost nevztahuje pojištění, je podle Kadlecové vhodnější vložit ji do některého z finančních produktů.
Nejčastěji využívaným produktem je podle průzkumu běžný účet, který má 97 procent dospělých. Následuje spořicí účet, který využívá 78 procent lidí, o 13 procentních bodů víc než před třemi lety. Klesla naopak obliba stavebního spoření, které má 31 procent dotázaných, o deset procentních bodů méně než před třemi lety. „Nárůst obliby spořicích účtů je vysvětlitelný růstem úrokových sazeb, k němuž došlo před pár lety. Naopak pokles obliby stavebního spoření lze vysvětlit snížením státní podpory,“ uvedla Kadlecová.
(ČTK)
