– Pojištění českých cestovních kanceláří proti úpadku, které má v případě krachu odškodnit jejich klienty, funguje od jara 2001. Povinné pojištění, bez jehož sjednání nemohou cestovní kanceláře podnikat, zavedl zákon o některých službách v cestovním ruchu (159/1999 Sb.). Nová úprava vznikla mimo jiné v reakci na případy, kdy zkrachovalé cestovní kanceláře nebyly schopny dopravit své klienty zpět domů.
– Pojištění, jež může nahradit bankovní záruka, slouží podle zákona k ochraně klienta při úpadku cestovní kanceláře. Zákazník tak má od pojišťovny nárok na případné uhrazení zpáteční cesty (repatriaci), úhrady zaplacené zálohy či celé ceny zájezdu, nebo na proplacení rozdílu mezi celkovou uhrazenou cenou a cenou částečně poskytnutého zájezdu v případě, že se zájezd uskutečnil pouze zčásti.
– Zákon stanoví, že cestovní kancelář při sjednávání výše pojištění vychází z plánovaných tržeb, případně tržeb v předchozím roce. Pojistná částka musí činit nejméně 30 procent z nich a pojišťovna musí uspokojit nároky zákazníků do výše sjednaného limitu. Podle současného znění zákona je zároveň cestovní kancelář povinna „udržovat v průběhu trvání pojištění limit pojistného plnění v takové výši, aby v případě pojistné události byly uspokojeny veškeré nároky zákazníků“.
– Vzhledem k tomu, že sjednaný limit pojištění může být nižší, než tržby cestovní kanceláře, se v minulosti vyskytly případy, kdy se klienti zkrachovaných CK dočkali jen částečného odškodění. Někteří se ovšem s takovým řešením nespokojili a obrátili se na soudy, spory dospěly i k Ústavnímu soudu. Ten opakovaně rozhodl, že lidé mají nárok na celou částku, přestože odškodnění překročí sjednaný limit. „Prioritní je ochrana spotřebitele,“ zdůraznili v létě 2017 ústavní soudci.
– Jedním z důsledků těchto rozhodnutí byla změna zákona, který cestovním kancelářím stanovil další povinnosti, mimo jiné musejí od roku 2016 navíc každý měsíc posílat pojistné za předchozí měsíc. Cestovní kanceláře tak mají ze zákona povinnost udržovat dostatečný pojistný limit, který se odvíjí od celkové částky prodaných zájezdů. „V případě zvýšení prodeje zájezdů je tak CK povinna vyjednat úpravu limitu,“ řekl k tomu výkonný ředitel České asociace pojišťoven Jan Matoušek.
– Kromě pojištění proti úpadku funguje od loňského roku další nástroj, který má klientům CK zabezpečit návrat zaplacených peněz při úpadku kanceláře. Je jím garanční fond, spravovaný Státním fondem rozvoje bydlení, do kterého mají cestovní kanceláře odvádět desetinu procenta z tržeb. Prostředky ve fondu jsou určeny na úhradu nároků zákazníků CK v případě, že jsou vyšší než sjednaný limit pojištění.
(ČTK)
