Zlato (oz) / USD
2 024,16
1,52 %
Jistota ve vlastních rukou
0

Oxfam: Svět by se do deseti let mohl dočkat prvního dolarového bilionáře

Svět by mohl mít do deseti let prvního dolarového bilionáře. Ve zprávě zveřejněné před začátkem výročního zasedání Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu to dnes uvedla organizace Oxfam, která bojuje proti chudobě. Dodala, že rozdíly mezi velmi bohatými a většinou světové populace ještě více prohloubila pandemie nemoci covid-19. Zatímco majetek pěti nejbohatších lidí světa se od pandemie více než zdvojnásobil, pět miliard lidí za tu dobu zchudlo.

bohatství
Svět by mohl mít do deseti let prvního dolarového bilionáře. Foto: iStock

Od roku 2020, kdy svět zasáhla pandemie, se majetek pěti nebohatších lidí světa pode Oxfamu reálně zvýšil o 114 procent. Do této skupiny patří ředitel automobilky Tesla Elon Musk, majitel firmy na prodej luxusního zboží LVMH Bernard Arnault a jeho rodina, zakladatel Amazonu Jeff Bezos, zakladatel technologické firmy Oracle Larry Ellison a také investiční guru Warren Buffett. Souhrnná hodnota jejich majetku se zvýšila na 869 miliard USD (19,6 bilionu Kč) ze 405 miliard USD. Za tuto dobu se hodnota jejich majetku zvyšovala tempem 14 milionů USD za hodinu.

Na druhé straně téměř pět miliard lidí ve stejné době zchudlo. Pokud současný trend bude pokračovat, tak do deseti let bude mít svět prvního člověka s majetkem více než jeden bilion USD (22,5 bilionu Kč), ale chudobu se nepodaří vymýtit dříve než za 229 let.

Za prvního dolarového miliardáře na světě je považován John D. Rockefeller, který díky své firmě Standard Oil tohoto majetku dosáhl v roce 1916. Pokud někdo dosáhne hranice jednoho bilionu USD, tedy čísla, kde je za jedničkou 12 nul, a může to být i někdo, kdo v současnosti není na žádném seznamu nejbohatších lidí světa, měl by jeho majetek stejnou hodnotu, jako je majetek Saúdské Arábie, země bohaté na ropu, upozornila agentura AP.

Zpráva Oxfam také zjistila, že miliardáři dnes řídí nebo jsou hlavními akcionáři sedmi z deseti největších společností. Odhaduje, že 148 největších korporací dosáhlo za rok do konce června 2023 zisku 1,8 bilionu dolarů, což je o 52 procent více než činí tříletý průměr z předchozích let. To umožnilo vysokou výplatu akcionářům, přestože miliony zaměstnanců musely bojovat s krizí životních nákladů, protože inflace jim snížila reálné příjmy.

Mzdy téměř 800 milionů zaměstnanců v posledních dvou letech neudržely krok s inflací. Zaměstnanci tak za poslední dva roky přišli o 1,5 bilionu dolarů, což odpovídá téměř 25denní ztrátě mzdy každého pracovníka.

Analýza Oxfamu také zjistila, že z 1600 největších firem na světě se jich pouze 0,4 procenta zavázalo vyplácet pracovníkům mzdu, která by byla dostatečná k zajištění jejich základních životních nákladů, aby nemuseli žít v chudobě, a podporovat tuto mzdu také ve svých hodnotových řetězcích. Ženě pracující ve zdravotnictví a sociálním sektoru by trvalo 1200 let, než by si vydělala tolik, kolik si průměrně vydělá generální ředitel 100 největších společností z žebříčku Fortune za rok.

Oxfam proto vyzval vlády, aby omezily moc firem tím, že rozbijí monopoly, zavedou daň z nadměrného zisku a bohatství a podpoří alternativy k akcionářské kontrole, jako jsou formy zaměstnaneckého vlastnictví.

„S jistotou víme, že dnešní extrémní sytém akcionářského kapitalismu, který upřednostňuje stále rostoucí zisky bohatých akcionářů před všemi ostatními cíli, je hnací silou nerovnosti,“ uvedl vedoucí oddělení pro politiku nerovnosti Oxfamu Max Lawson.

Zpráva Oxfam vychází z údajů od Mezinárodní organizace práce (ILO), Světové banky (SB) a žebříčku miliardářů sestavovaného časopisem Forbes.

(ČTK)

Další z kategorie Magazín