Termínem generativní umělá inteligence jsou označovány systémy, které na základě tréninku na obrovských množstvích dat dokážou vytvářet zdánlivě originální výstupy ve formě textů či obrázků v reakci na zadání uživatele. Do povědomí široké veřejnosti se dostaly zejména díky zpřístupnění chatovacího programu ChatGPT loni na podzim.
Ředitel OECD pro pracovní a sociální záležitosti Stefano Scarpetta uvedl, že navzdory prozatím omezeným dopadům generativní umělé inteligence na trh práce je „jasné, že zde zůstává značný prostor pro náhradu (lidské práce umělou inteligencí), což vyvolává obavy z poklesu mezd a ze zániku pracovních míst“.
OECD podle agentury Reuters uvádí, že více než čtvrtina pracovních míst v jejích členských zemích je založena na dovednostech, které lze snadno nahradit pomocí umělé inteligence. Tři z pěti zaměstnanců se podle loňského průzkumu OECD obávají, že by do deseti let mohli v důsledku umělé inteligence přijít o místo, píše Reuters.
Umělá inteligence by však podle některých ekonomů měla podpořit hospodářský růst. Americká investiční banka Goldman Sachs například v letošním roce předpověděla, že nárůst produktivity v souvislosti s umělou inteligencí by do deseti let mohl zvýšit globální hrubý domácí produkt (HDP) o sedm procent. Zároveň ale varovala, že v důsledku využívání umělé inteligence by mohlo zaniknout asi 300 milionů pracovních míst.
OECD upozorňuje, že umělá inteligence může zároveň vytvářet nové pracovní příležitosti a podporovat mzdy. Řada pracovníků navíc podle organizace říká, že umělá inteligence zvýšila jejich spokojenost v práci, protože zautomatizovala nudné úkony. Podle OECD je třeba zajistit, aby rizika spojená s umělou inteligencí nepřevážila nad jejími přínosy.
Scarpetta mimo jiné varuje, že s umělou inteligencí přicházejí vážné etické problémy, například v oblasti ochrany osobních údajů, diskriminace, automatického rozhodování nebo zodpovědnosti. Existuje například řada případů, kdy nástroje pro výběr zaměstnanců založené na umělé inteligenci uplatňovaly lidské předsudky vůči ženám, lidem se zdravotním postižením či etnickým menšinám, píše Financial Times.
„Jak umělá inteligence ve finále ovlivní pracovníky na pracovištích a zda výhody převáží nad riziky, to bude záviset na opatřeních, která podnikneme,“ uvedl podle Reuters na tiskové konferenci generální tajemník OECD Mathias Cormann. „Vlády musejí zaměstnancům pomoci, aby se připravili na změny a těžili z příležitostí, které umělá inteligence přinese,“ dodal.
Potenciální tlak na snižování mezd v důsledku umělé inteligence by podle OECD mohly pomoci zmírnit minimální mzdy a kolektivní vyjednávání. OECD podle Reuters také vyzvala vlády a regulační orgány, aby zajistily, že využívání umělé inteligence neohrozí práva zaměstnanců.
(ČTK)
