O dani na tiché víno se hovoří už mnoho let, mají ji hlavně „nevinařské“ země EU

– Naposledy se o možnosti zavést spotřební daň na tiché víno debatovalo letos na jaře, když to jako jednu z možností pro zlepšení stavu veřejných financí doporučovala vládě jako součást konsolidačního balíčku Národní ekonomická rada vlády (NERV). Svaz vinařů i Vinařská unie proti tomuto doporučení protestovaly zejména argumentem, že stejnou úlevu mají vína v okolních zemích, a po zavedení spotřební daně přestanou být místní vinaři konkurenceschopní.

– Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v materiálech pro koaliční partnery spočítal, že pokud by se z tichých vín odváděla stejná daň jako ze šumivých, stát by si mohl přilepšit až o čtyři miliardy korun ročně. Ostře proti byli zástupci vinařů, které podpořili i někteří politici včetně jihomoravského hejtmana Jana Grolicha (KDU-ČSL). Ten uvedl, že by toto opatření na jihu Moravy negativně ovlivnilo cestovní ruch a další návazné obory. Další odborníci upozorňovali i na hrozící nárůst byrokracie, která by souvisela s možným provozováním daňových skladů u vinařů.

– V květnu nakonec vláda oznámila, že spotřební daň na takzvaná tichá vína v rámci svého plánu na ozdravení veřejných financí zavádět nechce. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) v debatě padaly silné argumenty pro i proti zavedení daně. „Věc, která nakonec rozhodla, je to, že v okolních zemích, se kterými se musíme v této věci srovnávat, ta daň není. Proto jsme se rozhodli, že necháme věc, jak je,“ řekl premiér. Z okolních zemí daní tiché víno pouze Polsko, kde se ovšem víno vyrábí jen minimálně, a to zhruba deseti korunami na litr.

– Daň na tiché víno v EU uplatňují většinou „nevinařské“ země, výjimkou je Francie, kde je ovšem tato daň velmi nízká (v přepočtu necelá koruna na litr). Nejvyšší spotřební daň v unii uvalují na tiché víno Irsko a Finsko (v přepočtu přes 100 korun za litr).

– Svaz vinařů uvádí, že v ČR je 13.900 pěstitelů révy a 1390 producentů vína, kteří ročně vyrobí 650.000 až 850.000 hektolitrů. V ČR se spotřebuje zhruba 2,14 milionu hektolitrů. Malých výrobců s produkcí do 1000 hektolitrů ročně je 91 procent, většinu ale vína produkuje devět procent všech podniků, vyrobí 73 procent domácí produkce. Spotřební daň z alkoholických nápojů loni do státního rozpočtu přinesla 14,3 miliardy korun, z toho 64 procent je daň vybraná z lihovin. Zhruba třetinu odvedly pivovary a z šumivého vína stát vybral 553 milionů korun.

– V minulosti bylo v České republice k zavedení spotřební daně na tiché víno asi nejblíže za vlády Petra Nečase (ODS). S plánem zavést daň deset korun za litr přišlo počátkem roku 2012 ministerstvo financí a v dubnu jej potvrdila vláda. Počítala, že daňovou úlevu budou mít malí vinaři, kteří ročně vyrobí méně než 2000 litrů a s produkcí nejdou na trh. MF si od daně slibovalo zhruba 1,5 miliardy ročně do státního rozpočtu. Koncem roku ale kabinet od tohoto plánu upustil.

Země EU se spotřební daní na tiché víno (v Kč za litr, zaokrouhleno a řazeno podle výše):

* – země mají různé sazby podle obsahu alkoholu, uvedená suma je za nejběžnější vína s 11 až 14 procentu alkoholu

Zdroj: OECD, Tax Foundation

(ČTK)