Německé úřady informace o kontech ve švýcarských bankách kupují proto, aby zjistily, zda ve Švýcarsku nejsou uloženy nezdaněné peníze německých občanů. Bern postup Berlína dlouhodobě kritizuje, ale nejvyšší německé a evropské soudy kupování informací o kontech v minulosti označily za právně přípustné.
Daniel M., který byl zadržen ve Frankfurtu nad Mohanem letos v dubnu, měl podle obvinění mezi červencem 2011 a únorem 2015 na pokyn švýcarské tajné služby zjišťovat informace z daňových úřadů v Severním Porýní-Vestfálsku.
Kvůli spolupráci s nyní obviněným Švýcarem už byly podle DPA vydány i tři zatykače na úředníky ze Severního Porýní-Vestfálska. Při získávání osobních dat z daňových úřadů Švýcarovi údajně pomáhal majitel bezpečnostní firmy z Hesenska.
Pravidelné nákupy informací
Za svou činnost měl Daniel M. podle prokuratury dostat 13 000 eur (339 000 Kč), ale možná až 90 000 eur (2,3 milionu Kč). O peníze se dělil se svým obchodním partnerem. Švýcar měl kromě toho podle obvinění dostávat od tajné služby i 3000 eur měsíčně po dobu asi půl roku.
Německá spolková země Severní Porýní-Vestfálsko informace ze švýcarských bank kupuje podle DPA pravidelně. Podle zemského ministerstva financí díky tomu získala do poloviny roku 2015 zpět na daních a pokutách více než 1,8 miliardy eur (46,9 miliardy Kč).
Několik německých spolkových zemí, včetně Severního Porýní-Vestfálska, už před sedmi lety oznámilo, že ve snaze odhalit neplatiče daní koupilo disky s údaji ze švýcarských bank. Tisíce Němců pak přihlásily majetek, aby nemusely riskovat vězení. Spolková vláda dala zemským úřadům souhlas, aby tyto informace koupily, i když byly získány ilegálně.
(ČTK)
