– Banka sídlí ve Frankfurtu nad Mohanem, působí ve více než 58 zemích světa, nejdůležitější pobočky má v Londýně, New Yorku, Singapuru, Hongkongu a Sydney.
– Banka zpočátku sídlila v Berlíně a první domácí pobočky otevřela krátce po svém založení v Brémách a Hamburku. Následně začala pronikat do světa a významnými projekty, na kterých se banka ve svých počátcích podílela, byla například výstavba železnic ve Spojených státech nebo v Iráku. Po první světové válce se také například podílela na spojení firem Daimler a Benz a v roce 1929 fúzovala se svým největším konkurentem Disconto-Gesellschaft.
– Pověst banky pošramotila druhá světová válka. Ze svých funkcí museli odejít tři členové správní rady, kteří byli židovského původu, a banka se podílela na arizaci židovského majetku. V roce 1999 také firma zveřejnila archivní dokumenty, z nichž vyplynulo, že její polská odbočka zajišťovala finanční prostředky k vybudování koncentračního a vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Banka se ale podílela na odškodňování nuceně nasazených za druhé světové války a obětí holokaustu.
– Po válce bance hrozil zánik a byla rozdělena do deseti institucí. Ty se poté spojily do tří subjektů, ze kterých vzešla v roce 1957 „nová“ Deutsche Bank se sídlem ve Frankfurtu nad Mohanem. V 80. a 90. letech banka ještě více posílila svůj vliv několika klíčovými akvizicemi, na první stránky novin se dostala hlavně v roce 1999, kdy se po fúzi (za 10,1 miliardy dolarů) s americkým Bankers Trust stala největší bankou na světě. O dva roky později vstoupila na newyorskou burzu NYSE.
– V posledních letech se banka potýkala mimo jiné s vysokými náklady na řešení právních sporů. Banka byla jednou z řady finančních institucí, které americké úřady vyšetřovaly kvůli praktikám při prodeji hypotečních cenných papírů před vypuknutím světové finanční krize ve druhé polovině minulého desetiletí. Americké ministerstvo spravedlnosti po Deutsche Bank nejprve požadovalo 14 miliard dolarů, koncem roku 2016 se ale banka s úřady dohodla, že v rámci urovnání sporu zaplatí 7,2 miliardy dolarů.
– Deutsche Bank se již v roce 2015 dohodla, že zaplatí úřadům ve Spojených státech a Británii rekordních 2,5 miliardy dolarů za urovnání obvinění z manipulace s klíčovými úrokovými sazbami. Deutsche Bank v rámci dohody o urovnání přiznala, že její zaměstnanci manipulovali s klíčovou londýnskou úrokovou sazbou LIBOR a jejími obdobami EURIBOR a TIBOR.
– K neúspěchům banky patří také například neuskutečněná fúze se svým německým konkurentem Dresdner Bank, kterého nakonec převzala druhá největší německá banka Commerzbank. Deutsche Bank také jednala o spojení s Commerzbank, firmy ale loni v dubnu uvedly, že rozhovory ukončily bez uzavření dohody. Banka také v minulosti neuspěla v boji o Český Telecom.
– Řada ztrát a skandálů, kterým Deutsche Bank v posledních letech čelila, ji přiměly k jedné z nejrozsáhlejších restrukturalizací v investičním bankovnictví od finanční krize. V rámci restrukturalizace banka loni v červenci oznámila, že se zbaví svých globálních operací s akciemi a zmenší své investiční bankovnictví. Omezí také operace s cennými papíry s pevným výnosem a vytvoří novou divizi, do které přesune nepotřebná aktiva. Banka také ohlásila, že o práci přijde 18.000 lidí, z toho polovina v Německu.
– Deutsche Bank vykázala kvůli restrukturalizaci za loňský rok ztrátu 5,27 miliardy eur (přes 132 miliard Kč), zatímco o rok dříve měla zisk 341 milionů eur. Za posledních pět let už má Deutsche Bank úhrnnou ztrátu 15 miliard eur, zatímco v předchozím pětiletém období vykázala zisk devět miliard eur. Akcie Deutsche Bank pak za posledních deset let odepsaly zhruba 82 procent hodnoty. Tržní hodnota banky činí 20,4 miliardy eur (přes 458 miliard korun). K prosinci 2019 měla Deutsche Bank přes 87.500 zaměstnanců.
– V roce 1993 otevřela v Praze svou první pobočku v zemích tzv. bývalého východního bloku. Zřízení pobočky předcházela tříletá činnost reprezentace banky v Praze.
(ČTK)
