Zlato (oz) / USD
1 764,30
0,22 %
Zlato (oz) / CZK
38 041,79
0,18 %
EUR / USD
1,19
0,05 %
USD / CZK
21,56
0,04 %
Magazín
Nejrozšířenější digitální měna bitcoin zažívá vzestupy i pády

Základní údaje o kybernetické měně bitcoin, která se stala v Salvadoru jako v první zemi na světě zákonným platidlem.

Systém bitcoinu vytvořil anonymní vývojář pod pseudonymem Satoši Nakamoto a poprvé se objevila 3. ledna 2009. Foto: iStock

– Bitcoin, jehož zkratka je BTC, je virtuální internetová měna. Jejím hlavním znakem je, že nemá žádnou centrální autoritu, která by řídila například množství peněz v oběhu. Bitcoin je navržen tak, aby nikdo, ani autor nebo jiní jednotlivci, skupiny či vlády, nemohl měnu ovlivňovat, ničit, padělat, zabavovat účty, kontrolovat peněžní toky nebo způsobovat inflaci.

– Systém bitcoinu vytvořil anonymní vývojář pod pseudonymem Satoši Nakamoto a poprvé se objevila 3. ledna 2009. Nakamoto při vytvoření měny vycházel ze svého článku „A Peer-to-Peer Electronic Cash System“, ve které v říjnu 2008 popsal technologii, na základě které vznikl bitcoin (i další kryptoměny). Tvůrce bitcoinu nebyl dlouho znám, existovala řada teorií, kdo Nakamoto ve skutečnosti je. V roce 2016 se k autorství přihlásil australský podnikatel Craig Wright, přesvědčivé důkazy ale neposkytl, a tak se o autorovi stále jen spekuluje.

– Bitcoiny vznikají tak, že počítač řeší komplikované matematické algoritmy a za vyřešení obdrží jeho majitel odměnu v podobě určitého množství bitcoinů. Procesu se říká těžba a lidem, kteří získávají bitcoiny, těžaři nebo mineři. Po vytěžení je suma převedena na konkrétní adresu majitele bitcoinů v podobě číselného kódu. Každá „mince“ je unikátní a nezaměnitelná. Těžit může buď jednotlivec, což je dost nákladné, nebo skupina. Decentralizované databáze transakcí mezi několika subjekty se obecně nazývají blockchain.

– Software pro těžbu je naprogramován tak, aby uvolňoval nové mince stabilním tempem, které se ale postupně zpomaluje. Počet mincí v oběhu bude konečný, celkem jich má být vytvořeno 21 milionů. V roce 2033 jich má být v oběhu 99 procent a poslední se mají dostat do oběhu kolem roku 2140. Nyní je v oběhu přes 18,5 milionu bitcoinů.

– Těžba je drahá a věnují se jí hlavně lidé, kteří se do tohoto byznysu dostali dříve a neustále optimalizují a aktualizují hardware pro těžbu, což stojí nemalé peníze. Dalším velkým nákladem pro těžaře, ale i pro společnost, je spotřebovaná energie, běžnému uživateli se tak těžba nevyplatí. Bitcoin ale může získat i „netěžař“. Bitcoiny se na svět dostávají díky decentralizované (P2P, peer-to-peer) počítačové síti, kde se dá s bitcoiny obchodovat, nakupovat je či prodávat.

– Podle únorové zprávy Cambridgeské univerzity například bitcoin spotřebuje za rok zhruba dvakrát více elektřiny než Česká republika. Kdyby byl bitcoin stát, patřil by mezi třicet největších spotřebitelů elektrické energie. Univerzitní badatelé uvedli, že nejznámější kryptoměna spotřebuje kolem 121,36 terawatthodiny (TWh) elektřiny. Jaderné elektrárny Temelín a Dukovany vyrobily loni 30,05 TWh elektřiny.

– Cena a samotná existence bitcoinu se odvíjí od důvěry a ochoty vlastníků měny obchodovat, hodnotu určuje pouze nabídka a poptávka. V letošním roce se jeho cena pohybuje jako na „houpačce“. Do začátku letošního roku bitcoin vstoupil růstem na 30.000 USD, což bylo jeho dosavadní maximum. S několika výkyvy se v polovině března vyšplhal až nad 60.000 dolarů, v dubnu cena přesáhla 63.000 dolarů, minulý měsíc jeho cena spadla kvůli výprodeji pod 40.000 dolarů a nyní je asi 34.000 dolarů.

– K únorovému a březnovému růstu pomohly zprávy, že společnost Tesla začne digitální měnu přijímat i jako úhradu za své automobily. Investice do kryptoměn obhajovaly i některé další věhlasné společnosti, například banka BNY Mellon, platební společnost Mastercard a kryptoměnové služby také spustil zpracovatel plateb PayPal. Zájem o kryptoměny vyvolal také vstup společnosti Coinbase Global, která je provozovatelem největší kryptoměnové burzy ve Spojených státech, na akciový trh Nasdaq.

– K výprodeji a následnému výraznému poklesu přispělo více faktorů – oznámení Tesly, že z ekologických důvodů přestane přijímat bitcoiny, nebo postoje úřadů ve více zemích světa.

– Transakce s kryptoměnami omezuje například Indie, Čína a Turecko, obavy z používání kryptoměn už dříve dala najevo také americká ministryně financí Janet Yellenová nebo prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Kvůli anonymitě jsou bitcoiny totiž občas spojovány s černým obchodem, s prodejem drog a zbraní a také s praním špinavých peněz. Řada platforem pro směnu bitcoinu se rovněž stala terčem hackerských útoků.

– Bitcoin je nejznámější z několika tisíc kybernetických měn (jejich počet stále roste), má také nejvyšší tržní kapitalizaci, a to přes 636 miliard dolarů (13,3 bilionu Kč). V první pětici nejoblíbenějších jsou podle serveru Coinmarketcap.com ještě ethereum, tether, Binance Coin a Cardano. Podle serveru Coinmarketcap.com ale jejich tržní kapitalizace dohromady činí jen kolem 207 miliard dolarů.

(ČTK)