– Bitcoin, jehož zkratka je BTC, je virtuální internetová měna. Jejím hlavním znakem je, že nemá žádnou centrální autoritu, která by řídila například množství peněz v oběhu. Bitcoin je navržen tak, aby nikdo, ani autor nebo jiní jednotlivci, skupiny či vlády, nemohl měnu ovlivňovat, ničit, padělat, zabavovat účty, kontrolovat peněžní toky nebo způsobovat inflaci.
– Systém bitcoinu vytvořil anonymní vývojář pod pseudonymem Satoši Nakamoto a poprvé se objevila 3. ledna 2009. Nakamoto při vytvoření měny vycházel ze svého článku „A Peer-to-Peer Electronic Cash System“, ve které v říjnu 2008 popsal technologii, na základě které vznikl bitcoin (i další kryptoměny). Tvůrce bitcoinu nebyl dlouho znám, existovala řada teorií, kdo Nakamoto ve skutečnosti je. V roce 2016 se k autorství přihlásil australský podnikatel Craig Wright, přesvědčivé důkazy ale neposkytl, a tak se o autorovi stále jen spekuluje. Jako první použil bitcoin k nákupu americký programátor Laszlo Hanyecz, který si v květnu 2010 za 10.000 bitcoinů si zakoupil dvě pizzy (při tehdejším kurzu bitcoinu 41 dolarů, při dnešním kurzu asi 1000 korun) .
– Bitcoiny vznikají tak, že počítač řeší komplikované matematické algoritmy a za vyřešení obdrží jeho majitel odměnu v podobě určitého množství bitcoinů. Procesu se říká těžba a lidem, kteří získávají bitcoiny, těžaři nebo mineři. Po vytěžení je suma převedena na konkrétní adresu majitele bitcoinů v podobě číselného kódu. Každá „mince“ je unikátní a nezaměnitelná. Těžit může buď jednotlivec, což je dost nákladné, nebo skupina. Decentralizované databáze transakcí mezi několika subjekty se obecně nazývají blockchain.
– Software pro těžbu je naprogramován tak, aby uvolňoval nové mince stabilním tempem, které se ale postupně zpomaluje. Počet mincí v oběhu bude konečný, celkem jich má být vytvořeno 21 milionů. V roce 2033 jich má být v oběhu 99 procent a poslední se mají dostat do oběhu kolem roku 2140. Nyní je v oběhu přes 18,5 milionu bitcoinů.
– Těžba je drahá a věnují se jí hlavně lidé, kteří se do tohoto byznysu dostali dříve a neustále optimalizují a aktualizují hardware pro těžbu, což stojí nemalé peníze. Dalším velkým nákladem pro těžaře, ale i pro společnost, je spotřebovaná energie, běžnému uživateli se tak těžba nevyplatí. Bitcoin ale může získat i „netěžař“. Bitcoiny se na svět dostávají díky decentralizované (P2P, peer-to-peer) počítačové síti, kde se dá s bitcoiny obchodovat, nakupovat je či prodávat.
– Podle únorové zprávy Cambridgeské univerzity například bitcoin spotřebuje za rok zhruba dvakrát více elektřiny než Česká republika. Kdyby byl bitcoin stát, patřil by mezi 30 největších spotřebitelů elektrické energie. Univerzitní badatelé uvedli, že nejznámější kryptoměna spotřebuje kolem 121,36 terawatthodiny (TWh) elektřiny. Jaderné elektrárny Temelín a Dukovany vyrobily loni 30,05 TWh elektřiny.
– Cena a samotná existence bitcoinu se odvíjí od důvěry a ochoty vlastníků měny obchodovat, hodnotu určuje pouze nabídka a poptávka. V letošním roce se jeho cena pohybuje jako na „houpačce“. Do začátku letošního roku bitcoin vstoupil růstem na 30 000 USD, což bylo jeho dosavadní maximum. S několika výkyvy se v polovině března vyšplhal až nad 60 000 dolarů, v dubnu cena přesáhla 63 000 dolarů, v květnu jeho cena spadla kvůli výprodeji pod 40 000 dolarů, v červnu bitcoin a další kryptoměny prudce klesaly v reakci na rozhodnutí Číny rozšířit zátah na jejich těžaře do provincie S‘-čchuan. Nyní je kurz bitcoinu asi 51 000 dolarů. K současnému opětovnému růstu přispěla zpráva, že americká platforma pro digitální převody peněz PayPal umožní svým klientům v Británii kupovat, prodávat a držet kryptoměny. Kdyby si Laszlo Hanyecz v roce 2010 nekoupil pizzu za 10 000 bitcoinů, by tak měl nyní „v kapse“ v přepočtu 510 milionů dolarů.
– K únorovému a březnovému růstu pomohly zprávy, že společnost Tesla začne digitální měnu přijímat i jako úhradu za své automobily. Investice do kryptoměn obhajovaly i některé další věhlasné společnosti, například banka BNY Mellon, platební společnost Mastercard a kryptoměnové služby také spustil zpracovatel plateb PayPal. Zájem o kryptoměny vyvolal také vstup společnosti Coinbase Global, která je provozovatelem největší kryptoměnové burzy ve Spojených státech, na akciový trh Nasdaq.
– K výprodeji a následnému výraznému poklesu přispělo více faktorů – oznámení Tesly, že z ekologických důvodů přestane přijímat bitcoiny, nebo postoje úřadů ve více zemích světa.
– Transakce s kryptoměnami omezuje například Indie, Čína a Turecko, obavy z používání kryptoměn už dříve dala najevo také americká ministryně financí Janet Yellenová nebo prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Kvůli anonymitě jsou bitcoiny totiž občas spojovány s černým obchodem, s prodejem drog a zbraní a také s praním špinavých peněz. Řada platforem pro směnu bitcoinu se rovněž stala terčem hackerských útoků.
– Bitcoin je nejznámější z několika tisíc kybernetických měn (jejich počet stále roste), má také nejvyšší tržní kapitalizaci, a to přes 976 miliard dolarů (téměř 21 bilionu Kč). V první pětici nejoblíbenějších jsou podle serveru Coinmarketcap.com ještě ethereum, Cardano, Binance Coin a Tether. Podle serveru Coinmarketcap.com ale jejich tržní kapitalizace dohromady činí jen kolem 708 miliard dolarů.
– Dnes se bitcoin jako v první zemi na světě stane oficiální měnou v Salvadoru. Prezident Nayib Bukele představil plán zavedení bitcoinu jako oficiální měny v červnu. Jeho vláda opatření prezentuje jako způsob, jak podpořit tvorbu pracovních míst a hospodářský rozvoj snížením závislosti na americkém dolaru, který je nyní salvadorskou oficiální měnou. Podle nedávných průzkumů ale většina obyvatel této středoamerické země s ohlášeným krokem nesouhlasí a v zemi se konaly i demonstrace.
(ČTK)
