„Ukazuje se tedy, že mladí Češi mají poněkud větší důvěru ve své znalosti o financích, než je realita. Výrazně větší podíl špatných odpovědí měli v tomto případě ženy a respondenti bez maturity,“ uvedla ředitelka KRUK Jaroslava Palendalová. Svým znalostem o finančních produktech věří spíše muži a mladí středoškoláci nebo vysokoškoláci.
Mladí Češi se o fungování finančních záležitostí dozví nejvíce od rodičů (37 procent), samostudiem na internetu (23 procent) a až ve třetí řadě z výuky ve škole (21 procent).
Otázky kolem financí konzultují s rodiči především ženy, zatímco informace na internetu hledají spíše muži. Získávání informací o financích od rodičů převažuje ve všech věkových kategoriích mladých lidí, bez ohledu na jejich dosažené vzdělání nebo osobní příjem. Prakticky minimální vliv mají prospekty finančních institucí, odborné časopisy a publikace.
„Opět se ukazuje důležitost výchovy dětí jejich rodiči, kteří představují autoritu ve všech hlavních oblastech života. Proto je klíčová úroveň finanční gramotnosti rodičů, kteří svoje znalosti a zkušenosti přenášejí na své potomky. Bohužel to platí i v opačném smyslu, kdy si děti odnášejí nesprávné návyky při hospodaření s příjmy a při plánování výdajů,“ uvedla Palendalová.
Jednoznačně se mladí staví k otázce, zda je lepší šetřit a pořídit si například vlastní dům či byt, nebo si užívat a peníze spíše utrácet, bez úspor a vlastního bydlení. Strategii úspor a investic do dlouhodobého hmotného majetku vyznává 94 procent dotazovaných. Platí to napříč všemi věkovými kategoriemi mladých lidí, bez ohledu na dosažené vzdělání, sociální postavení nebo aktuální výši osobního příjmu.
Strategii šetření pak stoprocentně zastávají lidé v manželském svazku se dvěma a více dětmi a zaměstnanci ve veřejném sektoru. Užívat si naopak chtějí spíš lidé žijící sami a s příjmem nad 30.000 korun měsíčně.
(ČTK)
