Takový vývoj byl naposledy zaznamenán v letech 2012 a 2013, kdy ve zkrácené pracovní době následkem finanční krize pracovalo na 100.000 zaměstnanců ve zpracovatelském průmyslu, uvádí Ifo. Režim označovaný v Německu termínem kurzarbeit v praxi znamená, že zaměstnanci jsou v práci po kratší dobu, ušlý příjem jim doplatí stát a zaměstnavatel se zaváže nikoho nepropouštět.
V průzkumu institutu nyní 12,4 procenta firem uvedlo, že o zavedení kurzarbeitu v příštích třech měsících uvažují. V červnovém průzkumu se přitom k podobným plánům přihlásilo ještě jen 8,5 procenta oslovených společností.
Horší se především situace podniků závislých na exportu, které doplácejí na nejistotu ohledně plánovaného odchodu Británie z Evropské unie a na obchodní konflikt mezi Spojenými státy a Čínou.
Německá ekonomika by se ve třetím čtvrtletí mohla dostat do recese. Ve druhém čtvrtletí se její výkon snížil o 0,1 procenta – recese se obyčejně definuje jako alespoň dvě po sobě jdoucí čtvrtletí hospodářského poklesu.
Podle průzkumu Ifo se kurzarbeit v současnosti vyskytuje v sedmi odvětvích německého průmyslu. Nejpostiženější je textilní průmysl, kde jej zavedlo 20 procent firem, za ním následují podniky, které vyrábějí elektrické přístroje s podílem 11 procent. Ve stavebnictví se v tomto režimu pracuje v sedmi procentech oslovených firem a stejný podíl kurzarbeitu vykazují i výrobci aut a automobilových součástek. Přesný počet dotazovaných podniků institut tentokrát nezveřejnil.
(ČTK)
