Žebříček vypovídá o schopnostech jednotlivých ekonomik konkurovat ostatním v oblasti digitální transformace. Prvenství USA je dáno excelentní pozicí v oblasti koncentrace kapitálu a schopností společnosti a ekonomiky přijímat nové technologie. V koncentraci vědeckých kapacit v digitální oblasti se však před USA dostala Čína, která je celkově v žebříčku na 15 pozici.
Nejvíce konkurenceschopný regulatorní rámec pro rozvoj nových technologií nabízí Norsko, které celkově obsadilo 9. místo. Nejsilnějším globálním magnetem lákajícím talenty na digitální technologie se letos staly Spojené arabské emiráty, které z celkového pohledu uzavírají první desítku. Do první desítky se za celkově čtvrté Dánsko, zařadil ještě Singapur, Švýcarsko, Nizozemsko a Taiwan.
Ze zemí bývalého východního bloku se nejvýše umístilo Estonsko na celkovém 25. místě. Za ním je v rámci regionu již ČR, která díky postupu v žebříčku přeskočila Slovinsko (35.). Dostala se také před Polsko (41.), které v letošním žebříčku digitální konkurenceschopnosti zaznamenalo vůbec největší propad o devět pozic. Maďarsko na 45. příčce a Slovensko na 47. pozici si naopak svou pozici oproti loňsku zlepšily.
Z jednotlivých dílčích kritérií patří mezi přednosti České republiky například rozšířenost robotů, ve které je na 16 příčce. Celosvětově 17. místo ČR patří také v ukazateli zapojení robotů do vzdělávání i vědy a výzkumu a země boduje také v celkovém počtu R&D výzkumníků přepočteném na počet obyvatel.
„Náš celkový výsledek v digitální konkurenceschopnosti nadále snižuje zejména regulatorní prostředí pro podnikání, kde se například v obtížnosti založení podnikání (56. místo) či ve vymáhání smluvního práva (52. místo) dlouhodobě řadíme v žebříčku mezi nejhorší ze sledovaných zemí. Negativní hodnocení získává Česká republika také za nedostatečnou schopnost využívat při zavádění nových technologií partnerství veřejného a soukromého sektoru či za zapojení žen do výzkumu,“ uvedl Kryštof Kruliš ze Spotřebitelského fóra, které s institutem IMD spolupracuje.
Žebříček porovnává konkurenceschopnost v digitální oblasti u 64 ekonomik světa. Srovnání vychází z 52 indikátorů. Z toho je 32 indikátorů založeno na dostupných statistických údajích a zbývajících 20 indikátorů vychází z průzkumu mezi předními manažery v jednotlivých zemích.
(ČTK)
