Bankovka je druhou částí série tří bankovek, kterou ČNB připomíná budování československého státu. V roce 2019 vydala stokorunovou bankovku s portrétem prvního československého ministra financi Aloise Rašína a v roce 2026 se chystá vydat bankovku s portrétem prvního guvernéra Národní banky Československé Viléma Pospíšila ke 100. výročí jejího vzniku.
Engliš patřil k nejvýraznějším československým a českým národohospodářům a na rozdíl od Rašína, který prosazoval deflační politiku a posilování koruny, usiloval o cenovou stabilitu. „Měnu vnímal pouze jako nástroj stabilizace hospodářství a domníval se, že klíčová je výroba a obchod. Rašínovo úsilí o posilování koruny znamenaly výrazné ztráty pro export. Přitom Československo bylo tehdy na exportu závislé,“ řekl Rusnok. Podle něj se i nyní ČNB snaží o udržení cenové stability, a to i přes to, že nyní ČR prožívá období zvýšené inflace. „ČNB dbá a vždy dbát bude, aby tato epizoda co nejdříve odezněla a Englišův koncept cenové stability byl v praxi uplatňován i nadále,“ řekl Rusnok.
V roce 1934 se Engliš stal také guvernérem Národní banky Československé, jímž byl až do roku 1939. A na konci hospodářské krize se mu podařilo prosadit devalvaci koruny, která přispěla k oživení ekonomiky.
Umělecký návrh bankovky vytvořila akademická malířka Eva Hašková. Zatímco na líci je Englišův portrét, na rubu je dvojice Gigantů z průčelí Clam-Gallasova paláce, což bylo sídlo prvorepublikového ministerstva financí. Jde o první pamětní bankovku opatřenou hologramem, má i řadu dalších ochranných prvků jako běžné české bankovky.
(ČTK)
