– Mezi odborníky a sběrateli, kteří se notafilii, jak se říká nauce o sbírání papírových platidel, věnují, je hlavním kritériem určujícím cenu bankovky její vzácnost.
– V České republice je zavedené hodnocení kvality bankovek na sedmistupňové škále od N, což je naprosto perfektní, dosud neobíhající exemplář, až po číslo 5, které představuje velmi špatný, silně překládaný, znečištěný nebo roztržený exemplář. Ve světě převažuje ekvivalentní americký systém hodnocení, kde zkratka UNC (uncirculated) označuje bankovku v nejlepším stavu a POOR tu nejhorší.
– Se sbíráním papírových platidel se v českých zemích začalo až ve druhé polovině 20. století. Počátky této tradice sahají k měnové reformě v roce 1945, kdy se likvidovalo veliké množství bankovek. Tehdejší národní banka se rušená platidla rozhodla nabízet zájemcům ke koupi, a tak byl položen základ mnoha sbírek.
– Dříve se sbírala většinou jen platidla, která platila v zemi sběratele a okolních zemích, s otevřením trhu po roce 1989 se zájem sběratelů rozšířil. Sbírají se tak i bankovky exotických zemí i doprovodné produkty, jako tuzexové bony. Zvláštním druhem bankovek jsou takzvaná nouzová platidla, která byla vydávána v době, kdy nebyl dostatek drobného oběživa například z důvodu války.
– Bankovkami, mincemi, ale i řády a vyznamenáními se zabývá Česká numismatická společnost, která má zhruba 2000 členů a sdružuje především sběratele a vědecké pracovníky. Jedna z jejích poboček se zabývá pouze papírovými platidly a sdružuje 40 členů.
– Pětitisícová státovka z roku 1919, která se dnes na internetové aukci vydražila za rekordních 12,1 milionu korun, se stala nejdražším českým papírovým platidlem, které se prodalo v tuzemské aukci. Vyvolávací cena bankovky činila milion korun. Po dlouhou dobu se ve sběratelských kruzích vědělo jen o sedmi exemplářích, až v roce 1990 se potvrdila existence 15 kusů, později 26 kusů. V současné době je těchto sběratelsky ceněných pětitisícovek v soukromých a veřejných sbírkách na území České republiky a v zahraničí 36.
– V posledních letech byla za vysokou cenu vydražena například unikátní slovenská padesátikoruna z roku 1940, které jsou na světě pouhé dva exempláře. Bankovka se v říjnu 2016 prodala na aukci v Brně za 2,9 milionu korun bez aukční přirážky.
– Sběratelé bankovek také rádi využívají internetové tržiště Aukro, kde se podle obchodního ředitele Pavla Krejčíře za poslední tři roky prodalo na 261 tisíc kusů bankovek v celkové hodnotě přes 133 milionů korun. Mezi nejcennější bankovky patří pětisetkoruna z roku 1919, která byla letos v červenci vydražena za více než milion korun. K nejvyhledávanějším a nejcennějším československým bankovkám patří i pětistovka z roku 1923 přezdívaná hnědý legionář. Na Aukru se vydražila za půl milionu korun.
– Vzácné jsou i bankovky, které jsou vadné, ať už z důvodu chyby v tisku nebo kvůli vadám v bezpečnostních prvcích. Mezi nejraritnější takto chybné bankovky patří dvousetkoruna z roku 1993, která má na ochranném pásku napsáno Republique du Zaire a přezdívá se jí tedy zairovka. Její hodnota se může vyšplhat až na 400 000 korun.
– K oblíbeným sběratelským předmětům patří zejména mince, ať už zlaté, stříbrné či vyražené z obyčejných kovů. Tuzemský rekord drží od 10. listopadu desetidukát Ferdinanda III. z roku 1642. Vyvolával se za 5,3 milionu korun a byl vydražen za 30 milionů korun včetně aukční přirážky. Překonal tak měsíc starý rekord za prodaný svatováclavský pětidukát z roku 1937, který se vydražil v přepočtu za 27 milionů korun (bez aukční přirážky asi 23 milionů Kč).
– Celosvětově byla za nejvyšší částku podle zdrojů vydražena tisícidolarová bankovka přezdívaná Grand Watermelon (Velký vodní meloun) z roku 1890, která byla v roce 2014 na aukci v americkém Orlandu prodána za 3,29 milionu dolarů (72,4 milionu korun). Je to její jediný exemplář držený v soukromých rukách, druhý výtisk bankovky je uložen v bance v San Francisku.
(ČTK)
