Redaktor deníku Independent Simon Calder dodává, že asi tisícovka pasažérů denně využívá služeb Turkish Airlines z dálkových destinací, ale bude se to týkat jen těch, kteří poletí přes Istanbul. Britové skutečně zašli dál. Jejich zákaz se kromě osmi muslimských přepravců jako například Tunis Air nebo Turkish Airlines, se týká i šesti domácích od pravidelných linek British Airways po charterové lety cestovní kanceláře Thomas Cook.
Podle Caldera to bude mít dopad zejména na cestující, kteří cestují jen s příručními zavazadly. Nyní si budou muset připlatit za kufřík v zavazadlovém prostoru. Na palubu totiž nesmí elektronické knihy, herní konzole, laptopy, tablety, DVD přehrávače, prostě žádný přístroj větší než 16 x 9,3 cm. Proč ale mohou být na palubě telefony?
Bomba v laptopu
Britský bezpečnostní expert Danile Sanford to v televizi BBC vysvětlil tím, že poslední bomba, jež loni v únoru explodovala na palubě somálského letadla Daallo Airlines, byla podle záběrů bezpečnostních kamer největší pravděpodobností právě v laptopu. Výbuch vytvořil otvor v trupu, podtlak vysál pravděpodobného atentátníka, letoun však ještě mohl nouzově přistát v Mogadišu. Do mobilního telefonu se podle Sanforda dostatečné množství výbušniny nevejde.
Calder se domnívá, že omezení zavedená v USA a Velké Británii nejsou výsledkem konkrétní hrozbou, ale znepokojením v amerických a britských zpravodajských kruzích nad pokračujícím zájmem džihádistických skupin na Středním východě o pumové atentáty ve vzduchu.
Proč je to v Británii jinak?
Média si všímají i rozdílného přístupu k zákazu elektroniky na palubách letadel mezi USA a Spojeným královstvím. Zatímco americká vláda zákaz odůvodnila nespecifikovanou hrozbou, mluvčí britské premiérky odmítl diskutovat o tom, zda byla či nebyla nová pravidla zavedena na přání zvláštních zpravodajských služeb. Američané dali aeroliniím na zavedení nového pravidla 96 hodin, Britové to ponechali na možnostech jednotlivých leteckých společností.
Na dotaz, proč se americká omezení liší od britských, mluvčí premiérky Theresy Mayové odpověděl vyhýbavě: „Každá země přijala své vlastní rozhodnutí.“ Americký zákaz se týká deseti letišť v osmi zemích. A devíti aerolinek, zhruba 50 letů denně z nejrušnějších dopravních uzlů na Středním východě a severu Afriky.
S britským seznamem se však shoduje pouze na společnostech EgyptAir a Turkish Airlines. Je to dáno tím, že spoje ze Středního východu, Maroka a Egypta do obou zemí zajišťují jiní dopravci. Proto Británie na rozdíl od Američanů na svém seznamu nemá renomované Emirates nebo Etihad Airways.
Obavy z reakce
Stejně jako v Downing street 10 i v Bílém domě se některé kruhy obávají reakce dotčených zemí s obchodními a diplomatickými následky. Například turecká vláda už vydala prohlášení, že americký zákaz je špatný a měl by být zrušen.
Jiní ale poukazují na loňskou laptopovou bombu povstalců aš-Šabáb na letu ze Somálska či na výbuch v letadle Aeroflotu na Sinaji o rok dřív.
To potvrzují i zpravodajské služby: „Teroristické skupiny nadále usilují o útoky na komerční letectví. Hledají způsoby jak do letadel propašovat výbušná zařízení v různých spotřebních předmětech,“ cituje BBC americké ministerstvo vnitra.
(rek)
