Domácnosti v USA, Číně, Británii, Japonsku a největších zemích eurozóny šetřily peníze v době, kdy je koronavirová pandemie donutila nechodit do obchodů, ale zůstat doma. A pravděpodobně v tom nadále pokračují, protože restrikce přetrvávají a vlády rozdávají stimulační pomoc.
Více než polovina celkové částky, respektive 1,5 bilionu USD, připadá na Spojené státy, ukazují údaje. To je přinejmenším dvojnásobek průměrného ročního růstu hrubého domácího produktu (HDP) zaznamenaného při poslední expanzi a tato částka dál roste.
Takové úspory by měly podpořit hospodářské oživení, jakmile se podaří dostat covid-19 pod kontrolu a rozšíří se očkování. Optimisté věří v nákupní vlnu, že lidé se vrátí do obchodů, restaurací, zábavních podniků, turistických míst a na sportovní události, a také urychlí nákupy drahých položek, které nyní většinou odkládají. Někteří ale pochybují a zvažují, zda peníze raději nepoužít na splacení dluhů nebo zda si je spotřebitelé nebudou dál hromadit, dokud zdravotní krize zcela neskončí a pracovní trh nebude v lepší kondici.
V USA by utracení peněz uspořených v loňském roce letos vedlo k ekonomickému růstu až o devět procent místo očekávaných 4,6 procenta, odhaduje Bloomberg. Pokud úspory nebudou utraceny, ekonomika pravděpodobně vzroste jen o 2,2 procenta.
„Léto 2020 se ukázalo jako falešný úsvit, ale také ukázalo, jak rychle se může ekonomika odrazit ode dna, když budou zrušena omezení související s covidem-19,“ uvedla ekonomka Bloomberg Economics Maeva Cousinová. Obrovské hotovostní úspory domácností jsou podle ní jedním z důvodů, proč by se měla poptávka prudce zvýšit.
Spojené státy nejsou jedinou zemí s velkými úsporami. Čínské domácnosti na své účty v bankách převedly o 2,8 bilionu jüanů (9,4 bilionu Kč) více, než by udělaly normálně. Podobně v Japonsku se objem vkladů zvýšil o 32,6 bilionu jenů (6,6 bilionu Kč) a v Británii a 117 miliard liber (3,5 bilionu Kč). V největších zemích eurozóny úspory stouply o 387 miliard eur (10,1 bilionu Kč), z toho v Německu o 142 miliard eur.
Jedním z faktorů, který by mohl zvýšit touhu utrácet, jsou nízké úrokové sazby. Ty snižují atraktivitu spořicích účtů. Na druhé straně je riziko, že se lidé rozhodnou použít úspory na splacení dluhu nebo si nechat rezervu kvůli pokračujícím zdravotním rizikům či obavám o zaměstnání.
Ne každý však má dostatek peněz. Spořili hlavně ti, kteří vydělávají nejvíce, zatímco domácnosti s nižšími příjmy byly nuceny sáhnout do úspor a pravděpodobně je spíše snižují.
(ČTK)
