V roce 2030 na každého Čecha připadne průměrně 560 plateb ročně, a ČR se tak dostane mezi desítku zemí v Evropě s nejvíce transakcemi na obyvatele. V uplynulých deseti letech počet plateb v Česku rostl v Evropě šestým nejrychlejším tempem a v dalších sedmi letech, tedy do roku 2030, bude tento růst pátý nejrychlejší. Nejrychlejší růst zaznamená Rumunsko, Bulharsko či Malta, které dnes patří mezi země s nejmenším počtem plateb kartou, a potom Polsko, které je na podobné úrovni jako ČR.
„Česko patří mezi země, ve kterých lidé rychle přijímají nové platební metody. K rychlému rozšíření plateb kartou u nás došlo mimo jiné díky tomu, že jsme brzy přijali metodu bezkontaktních plateb a následně i technologie placení pomocí chytrých telefonů a dalších zařízení,“ uvedl partner pražské kanceláře Boston Consulting Group Vít Pumprla.
Česko v platbách kartou předehnalo nejen Slovensko, ale také Německo a Rakousko, které jsou v tomto ohledu poměrně konzervativní. Pouze v Polsku přibylo plateb kartou mírně rychleji než v ČR. Na špici v Evropě je Lucembursko a severské země jako Norsko, Dánsko či Švédsko, kde byly platby kartou velmi rozšířené už před deseti lety.
Naopak v Německu nebo Rakousku přibylo plateb kartou ve srovnání s ostatními zeměmi málo a tento trend bude pokračovat i v dalších letech. Německo by se tak v roce 2030 mělo dostat na chvost z pohledu počtu plateb na obyvatele. Zatímco v Lucembursku a Irsku půjde o více než 800 plateb a v Polsku či Norsku okolo 700, Německo se s necelými 200 platbami na obyvatele ani za sedm let nedostane na úroveň, kde je nyní ČR. Ta by se s 560 platbami na obyvatele měla dostat ze současného 16. místa na desátou příčku.
Důvodem může být mimo jiné specifický bankovní systém v obou zemích a obecně vysoká obliba hotovostních plateb. „Němci i Rakušané patří v rámci Evropy k největším zastáncům plateb v hotovosti. Zatímco v Česku je možné téměř všude platit bezkontaktně, v Německu u řady obchodníků není možné vůbec platit kartou, a to přes to, že tyto platební metody zaznamenaly od začátku pandemie covid-19 růst. Zároveň jsou zde v oblibě místní spořitelny a družstevní záložny. Trh je celkově hodně fragmentovaný, což znesnadňuje rychlé rozšíření plateb kartou,“ upozornil Pumprla.
V dalších letech se však vedle plateb kartou podle studie bude zvyšovat také přijímání alternativních platebních metod, především v oblasti P2P, tedy přímých plateb mezi lidmi. Je proto možné, že při příchodu nízkonákladových a pohodlných platebních metod bude i růst počtu plateb kartou o něco nižší. Nová konkurence přitom přijde v době, kdy zpomaluje celosvětový růst příjmů z platebního styku.
(ČTK)
