Centrální banka podle očekávání ponechala svou hlavní úrokovou sazbu třetí měsíc za sebou beze změny na 4,75 procenta, tedy na nejvyšší úrovni od roku 2006. Uvedla, že je zapotřebí prostřednictvím vysokých úroků zabránit vzestupu inflace v důsledku oslabení domácí měny.
Guvernér centrální banky Amir Jaron prohlásil, že izraelská ekonomika sice v důsledku konfliktu s Hamásem utrpí újmu, ale měla by se rychle zotavit. Prognózy centrální banky by se podle něj nicméně mohly výrazně změnit, pokud by válka trvala delší dobu a zapojily se do ní další strany, například libanonské šíitské militantní hnutí Hizballáh. „Výrazně se zvýšilo riziko, že se do konfliktu zapojí další nepřátelé Izraele, jako Írán a Hizballáh,“ uvedla minulý týden mezinárodní ratingová agentura Fitch. Varovala, že boje by mohly trvat dlouhou dobu, čehož se obávají také další analytici.
„Armáda bude chtít postupovat pomalu, aby se vyhnula obětem. Ale čím déle to bude trvat, tím více to poškodí ekonomiku,“ uvedl podle serveru CNBC přední izraelský ekonom Joseph Zeira. Předpověděl rovněž, že izraelská ekonomika se v důsledku konfliktu dostane do recese, která se obvykle definuje jako dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou. Zeira také poukázal na bezprostřední hospodářské dopady konfliktu. „Turistika se zastavila. Izraelci se nyní nechodí najíst mimo domov a nevyrážejí za nákupy,“ uvedl.
Ekonom Guy Beit-Or ze společnosti Psagot Investment House podle listu Financial Times předpověděl, že hospodářské dopady nynějšího konfliktu by mohly být horší než v případě měsíc trvajícího střetu Izraele s Hizballáhem v roce 2006. Výkon ekonomiky by podle něj mezi třetím a čtvrtým čtvrtletím mohl klesnout o dvě až tři procenta. „Máme před sebou dlouhou operaci a bude to mít vážné dopady na izraelskou ekonomiku,“ uvedl. „Lidé ruší dovolené, večírky a další akce. Zdržují se doma. Děti jsou doma, takže řada lidí nemůže pracovat,“ dodal.
Představitelé centrální banky upozornili, že výraznější snížení úroků s cílem podpořit ekonomiku by vedlo k dalšímu oslabení izraelského šekelu, který se nyní vůči americkému dolaru nachází na nejnižší úrovni za osm a půl roku. Guvernér banky navíc vyjádřil pochybnost o tom, že by snížení úroků v nynější situaci podpořilo poptávku.
V příštím roce by podle pracovníků centrální banky měla hlavní úroková sazba klesnout na 4,00 až 4,25 procenta. Míra inflace v Izraeli se v září snížila na 3,8 procenta ze srpnových 4,1 procenta. Zůstala však nad cílovým pásmem centrální banky, což je rozmezí od jednoho do tří procent, napsala agentura Reuters.
(ČTK)
