Přes 77 procent zahraničního dluhu připadlo na soukromý sektor a zbývající část, 22,6 procenta, byly závazky veřejného sektoru, do kterých spadají závazky vládního sektoru, soukromých subjektů garantované vládou a subjektů s majoritní účastí státu.
„Ve struktuře zahraničního dluhu podle jednotlivých sektorů byl ve druhém čtvrtletí určující nárůst stavu zadluženosti vládního a bankovního sektoru,“ uvedla ČNB. Podle ní důvodem zvýšení zahraničního dluhu vládního sektoru byl nákup vládních dluhopisů zahraničními investory a u bankovního sektoru vzrostly vklady přijaté ze zahraničí a zvýšil se stav bankovních dluhopisů v držbě zahraničních věřitelů.
Podíl bankovního sektoru na celkové zadluženosti tak ve sledovaném období činil 39,3 procenta a vládní sektor se na ní podílel z 15,4 procenta. Zahraniční závazky ostatních sektorů klesly na 45,3 procenta celkového dluhu.
Podle instrumentů jsou v zahraničním dluhu podle ČNB nejvíc rozšířené formy dluhového financování vklady a půjčky od přidružených podniků. Ke konci června v souhrnu činily 51,4 procenta zahraničního dluhu.
(ČTK)
