V podstatě říkají, že přijdete o peníze, když jim věříte. Chcete důkaz? Loni bylo třeba zaplatit za unci zlata v průměru 55 485 korun. Letos je průměrná cena 87 183 korun. Kam se podělo oněch 32 tisíc korun rozdílu?
Někteří ekonomové stále označují zlato za zastaralé analogové aktivum, které v digitální době nemá co dělat. Přitom centrální banky nakupují rekordní kvanta zlata už čtvrtým rokem, protože je jim jasné, že zlato je jediné aktivum, které je zachrání před kolapsem měny. Jakékoli. Můžete se k centrálním bankám přidat, nebo můžete důvěřovat současnému systému.
V říjnu strážci měn zvýšili své zlaté rezervy o 53 tun. Navázali na silné třetí čtvrtletí, kdy oficiálně hlášené nákupy dosáhly 220 tun. To bylo o 28 procent víc než ve druhém čtvrtletí, ačkoli cena zlata právě v říjnu zaznamenala absolutní rekord.
PSALI JSME: Co vědí centrální banky a my ne?
Polsko oznámilo nárůst zlatých rezerv o 16 tun, čímž jen letošní nákupy 83 tun jsou vyšší, než celý zlatý poklad České národní banky, která nakupuje zlato už 32. měsíců v řadě. Brazílie v říjnu přidala do svých rezerv 16 tun po 15 tunách v září. Uzbecká centrální banka oznámila nárůst svých zásob zlata o devět tun.
Turecko, Indonésie, Ghana, Kazachstán, Filipíny a hlavně Čína rovněž nakupovaly. Turecká centrální banka již 29 po sobě jdoucích měsíců. Čína hlásí nárůst svých oficiálních rezerv již 12 měsíců v řadě a v tomto období zvýšila své oficiální rezervy o 400 tun.
Analytici organizace World Gold Council (Světová rada pro zlato), kteří výše uvedená data sledují, napsali: „Konec tohoto příběhu nevidíme, dokud nedojde k podstatnému posunu v geopolitickém napětí. Proto nečekáme žádná krátkodobá řešení.“ A zřejmě je nečekají ani banky.
PSALI JSME: Deutsche Bank zvýšila svou prognózu ceny zlata
Analytici Deutsche Bank předpokládali průměrnou cenu zlata v roce 2026 na úrovni 4 000 dolarů. Nyní svou prognózu stanovili na 4 450 dolarů s rozpětím mezi 3 950 a 4 950 dolary. Analytici uvedli, že v blízké až střednědobé perspektivě nevidí v této dynamice nějakou změnu.
No jistě, když při poklesu nákupů centrálních bank zaskočí na trhu vklady do zlatých burzovních fondů. Historicky Wall Street bral za vyvážené portfolio poměr 60 procent akcií a 40 procent dluhopisů. Někteří odborníci, jak uvádí FXStreet, radí zvážit spíš strategii 60/20/20, kdy by vyměnili polovinu dluhopisů za zlato.
Pokud by se tento trend nastartoval, převis poptávky nad nabídkou by byl ještě vyšší než dnes. A tak zatímco Wall Street ještě váhá, centrální banky se rozhodly už před lety. Přestaly prodávat, začaly nakupovat. Signál je jasný. Stále je šance jednat dřív, než za zlatem vyrazí největší hráči.
PSALI JSME: Nákupy zlata centrálními bankami jsou jen odhady
Rudolf Marek
