Jde o prodej zlata z Národního fondu bohatství (NFB), což je vládní fond založený na horší časy. Donedávna byly tyto operace virtuální: Vláda drahý kov neprodávala na trhu, ale centrální bance, čímž zlato za přísun rublů přesouvala z jedné kapsy do druhé jen papírově. V důsledku toho zůstaly zlaté cihly dál v ruských rezervách.
V roce 2023 Rusko vyloučilo dolar, euro a další západní měny z měnové struktury svých fiskálních rezerv, které jsou nyní v čínských jüanech a ve zlatě. Do NFB se rezervy obvykle dostávají tak, že si ponechává rubly z přebytků státního rozpočtu a z prodeje ropy, zatímco centrální banka pro fond zpracovává transakce se zlatem a cizími měnami.
Nyní se situace změnila: Centrální banka začala prodávat fyzické zlato, podobně jako to dělá s čínskými jüany z NFB, protože rezervy fondu tvoří regulovaná struktura aktiv v poměru jüan – 60 procent, zlato – 40 procent. Zrcadlově opačná operace, než jakou provedla v roce 2003 Česká národní banka, která si „natiskla“ koruny a skupovala za ně eura, aby měnu oslabila, má naopak posílit ruský rubl.
Podle zářijových dat WGC (Světové rady pro zlato), by Rusko mělo mít v rezervách 2 329,6 tuny zlata, které by mělo tvořit, jak uvádí agentura Reuters, včetně zmrazených aktiv téměř 720 miliard dolarů, tedy 40,6 procenta devizových rezerv.
PSALI JSME: The Jerusalem Post: Rusko od září prodává ropu za zlato
„Vzhledem k tomu, že likvidita domácího trhu se zlatem se v posledních letech zvýšila, provádí Centrální banka Ruska tyto ekvivalentní tržní operace nejen nákupem a prodejem jüanů za rubly, ale částečně také nákupem a prodejem zlata,“ cituje centrální banku ruská agentura Interfax.
Ani přes zaslaný dotaz banka neprozradila, kdy přesně prodej zlata začal, ani kolik se ho prodalo. Podle Reuters fond prodává cizí měny a zlato po celý letošní rok.
„Provádění ekvivalentních operací centrální bankou na domácím trhu, a to nejen v jüanech, ale i ve zlatě, je oprávněné vzhledem k tomu, že poptávka domácností po zlatě se v posledních letech zvýšila, obrat na domácím trhu se zlatem se zvýšil a množství peněz na domácím trhu se zlatem také stouplo,“ vysvětlil v rozhovoru pro Interfax náměstek ruského ministra financí Vladimir Kolyčev.
„Před válkou NFB držel 405,7 tuny zlata. Od té doby ministerstvo financí, aby zalepilo rozpočtové díry, prodalo 57 procent těchto zásob, tedy 232,6 tuny. V důsledku toho k 1. listopadu klesly zásoby zlata ve fondu na 173,1 tuny. Celkový objem likvidních aktiv NFB se tak zmenšil o 55 procent, ze 113,5 miliardy dolarů na 51,6 miliardy dolaru,“ uvádí Geraščenko.
PSALI JSME: Rusko za drony zaplatilo zlatem
(rek)
