Jedním z nejvýznamnějších faktorů je tradice země, kde se spořilo a investovalo do zlata zejména ve formě šperků. Podle Světové rady pro zlato bylo Turecko v roce 2023 čtvrtým největším trhem se zlatými šperky na světě za Čínou, Indií a Spojenými státy s roční poptávkou 42 tun. Na přelomu tisíciletí to však bylo až 150 tun.
Po roce 2007 však spotřeba šperků začala stabilně klesat, v roce 2010 již pod 100 tun. Naproti tomu poptávka po slitcích a mincích spojovaná s investičními motivy se začala zvyšovat. V posledních šesti letech, jak rostla domácí ekonomická nestabilita, dokonce převážila.
PSALI JSME: Turecká společnost díky zlatu už roky dokáže přežívat ve vážné krizi
Trend upřednostňovat slitky a mince před šperky výrazně stoupl poté, co v říjnu 2022 míra inflace v Turecku dosáhla vrcholu 85,51 procenta, jak ukazují údaje Turkiye Today. Další klíčovou motivací Turků držet fyzické zlato, je podle deníku snaha vyhnout se zdanění úroků z vkladů a větších finančních transakcí.
Vláda se již několik desetiletí snaží stáhnout zlato z domácností do oficiálního bankovního systému například úročením uloženého zlata a jinými triky, ale marně. Podle odhadu Světové rady pro zlato z roku 2024 celkový objem zlata v turecké ekonomice přesahuje 4 500 tun, přičemž většinu drží právě domácnosti.
PSALI JSME: Turecké domácnosti by se podle vlády měly vzdát svého zlata
(rek)
