Komoditní tým JP Morgan pro rok 2026 předpokládá cenu 4 100 dolarů za troyskou unci. To je výrazně nad současnými spotovými cenami v oblasti kolem 3 300 dolarů a znamenalo by to samozřejmě i nové historické maximum.
Na základě tohoto odhadu v JP Morgan očekávají i nárůst zisku před úroky, zdaněním, odpisy a amortizací v celém těžebním sektoru o 40–50 procent oproti odhadům jiných analytiků. Tomu se nelze divit, když náklady na těžbu unce zlata se pohybují kolem 1 500 dolarů a cena na trhu je dvojnásobná.
„Americká banka se zaměřila především na větší producenty, ale mezi těžaři se nachází spousta menších hodnotných společností. Akcie na této úrovni pyramidy se ale stále víc odpojují od rostoucí ceny zlata, místo aby se s ní pohybovaly v souladu,“ poznamenává ekonomický web roku This is Money.
Vzhledem k tomu, že se jedná o malé a středně velké společnosti, trhu často trvá, než se zaměří na jejich reálnou hodnotu, a to i v případě, že je krytá zlatem. Podle britského webu může být příčinou i to, že menší hráči ve zlatém řetězci jsou náchylnější k provozním chybám, které větší organizace mohou absorbovat. Čím nižší je hodnota zlatokopecké firmy, tím slabší je i vazba mezi cenou zlata a cenou jejich akcií.
Jako příklad uvádí společnost Pan African Resources, která se s tržní kapitalizací 940 milionů liber (27,8 miliardy korun) již vymanila z kategorie malých těžařů. Přesto cena jejích akcií od začátku roku vzrostla přibližně o 30 procent, zatímco větší společnosti jako je Endeavour (+51 procent) nebo Fresnillo (+80 procent) jsou stále o krok vpředu.
V podstatě jde o nenápadnou radu investorům ve slovech: „Sledujte tedy tento prostor.“ Milovníci větší jistoty a menších starostí zřejmě budou dál dávat přednost konečnému produktu, ať už pochází z malého nebo velkého dolu, což konečně naznačuje i zlatá prognóza JP Morgan.
(rek)
