Šéf dluhopisového fondu Janus Capital Group je znám tím, že už řadu měsíců kritizuje centrální banky za jejich měnové intervence a varuje před dopadem negativních výnosů státních dluhopisů, jejichž objem podle jeho propočtu už dosahuje 15 bilionů dolarů.
Gross opakovaně upozorňuje na dopad této politiky na střadatele, penzijní fondy a velké banky. Zároveň vyslovil potěšení nad tím, že stále větší počet ekonomů, guvernérů amerických centrálních bank i firemních ředitelů se přiklání k jeho tvrzení, že nízké či negativní výnosy působí erozi historických obchodních modelů a v některých případech i jejich zničení. Modely, jež podporují úspory, investice a nakonec i hospodářský růst.
Nejnověji se pro normalizaci politiky úrokových sazeb v USA vyslovil šéf richmondské centrální banky, jedné ze 12 amerických centrálních bank, Jeffrey Lacker připomíná server Market Watch.
Šéf newyorské centrální banky Stanley Fischer na semináři v New Yorku ve svém středečním projevu už jen zopakoval svůj názor, že měnová a fiskální politika může zmírnit některé, ale ne všechny z možných příčin ultranízkých úrokových sazeb, jimiž je například nadměrná obezřetnost spořitelů nebo slabá poptávka po fyzickém kapitálu.
„Jinými slovy ultranízké úrokové sazby nejsou nutné, a to zejména jsou-li správně nastavena řešení alespoň některých z těchto příčin,“ uvedl.
Gross ale není upjatý bankéř, a tak může v gamblerské analogii přirovnat chování centrálních bank k systému Martingale. To je strategie, ve které hráč po každé prohře zdvojnásobuje sázku, aby získal zpět původní vklad.
Zastánci tohoto systému v hazardních hrách vědí, že pokaždé mají stejnou šanci ať při házení korunou nebo při sázení v ruletě. „Tato strategie ignoruje to, co se označuje jako klam hazardního hráče. Je to skutečnost, že i když pětkrát za sebou padne červená, každá další sázka na černou má vždy stejnou pravděpodobnost výhry 50:50,“ zhodnotil strategii centrálních bank Gross.
(rek)
