Podle největší britské banky HSBC je výhled růstu ceny zlata přímo úměrný prohlubování negativních sazeb centrálními bankami. Vychází přitom z nedávné zprávy zveřejněné Bankou pro mezinárodní vypořádání (BIS), přezdívané banka centrálních bank.
Zpráva BIS konstatuje, že odhadnout důsledky snížení úrokových sazeb ještě hlouběji do záporného pásma a jejich rozšíření do dalších zemí, je velmi složité. Tato nejistota je podle HSBC velmi dobrou zprávou pro investory do zlata.
Hlavní analytik banky HSBC pro drahé kovy James Steel uvedl: „Jak to (negativní sazby – pozn. red.) zapůsobí na zlato? Myslíme si, že pozitivně. Zavedení negativních sazeb je známkou potíží, které podporují růst ceny zlata. Ba co víc, nejistota panující ohledně dlouhodobých dopadů negativních sazeb podporuje cenu zlata v dalším růstu. Zpráva BIS nejspíše upozorňuje, že negativní sazby způsobují nejistotu. Obzvlášť zmiňuje jejich dopad na finanční ústavy a obchodníky a také to, že nemají žádný přínos pro domácnosti ani podniky. To dále nahrává zlatu.“
Cena zlata od začátku roku silně vzrostla a získalo na hodnotě již bezmála 20 % při maximu 1275 dolarů za unci. Aktuálně se zlato obchoduje kolem 1250 dolarů za unci, což je stále nejvíc za poslední více než rok.
Graf 1:
Rostoucí nedůvěra v trhy
Většina zisků, které si zlato připsalo, jde na vrub volatilitě finančních trhů z počátku letošního roku. Investoři v těchto problémových časech mnohdy přelévají své prostředky do zlata. A taková situace v lednu a v únoru nastala. V jednom únorovém období kupovali investoři zlato v tempu, jaké bylo naposledy zaznamenáno během poslední finanční krize z roku 2007.
Silný růst ceny zlata je rovněž známkou rostoucí nedůvěry v úsilí centrálních bank a jejich schopnosti předejít finančním otřesům. A byly to právě ony obavy investorů, jež zájem o zlato zvýšily. „Obchodování ze strachu je velmi silný motiv. Investoři prodávají a volné prostředky musí do něčeho uložit. Tím se stalo zlato,“ řekl ředitel světových operací Kitco Metals Peter Hug.
Klub negativních zemí
Počet zemí, kde jsou aktuálně v platnosti negativní úrokové sazby, se neustále rozšiřuje. K jejich zavedení například už přistoupily japonská centrální banka, ECB, švýcarská i švédská centrální banka. O zavedení negativních úrokových sazeb uvažuje centrální banka Kanady. Centrální banka USA naznačila možnost „uskutečnit“ snížení sazeb, bude-li to třeba.
Česká národní banka k zavedení negativních sazeb pod tlakem okolních zemí může přistoupit také. V poslední době se i v českých mediích množí zprávy a úvahy o tom, co by takový krok pro českou ekonomiku znamenal. Podobné mediální spekulace jsou často předehrou skutečné události.
Své o tom vědí v Japonsku, kde lidé hromadně opouštějí bankovní systém a přecházejí na hotovost a jiná aktiva – ČTĚTE ZDE
Autor: Jindřich Smítka
Zdroj: Business Insider, Wall Street Journal
Foto: Shutterstock
