Oživení, které se dostavilo po celosvětové finanční krizi, stlačilo ceny zlata dolů. Žlutý kov je podle mnoha investorů bezpečným přístavem, či vhodnou ochranou proti narůstající inflaci. Jeho charakteristickým znakem je, že během období ekonomického růstu nebo nízké inflaci ztrácí na atraktivitě. Podle zprávy vydané Deutsche Bank (DB) 26. února se ale začínají objevovat signály, které zdůrazňují přednosti zlata.
Ve zprávě se také uvádí, že tlaky v globálním finančním systému narůstají. Zvláště narůstá cyklické riziko podnikových krachů v USA (U.S. corporate default) a riziko jednostranné devalvace čínské měny renminbi (juanu), čímž se komunistická Čína snaží omezit odliv kapitálu ze země. Toto prostředí si podle německé banky o nákup zlata přímo říká.
Vývoj ceny
Přesto, že hodnota zlata klesla z hladiny 1900 dolarů v roce 2011 na současných 1240 dolarů za troyskou unci, je podle DB relativně k historii svého obchodování stále nejdražší.
Mnoho investorů má však ke zlatu jako pojistce averzi a jeho vysoká cena může některé kupce odrazovat. Deutsche Bank hodlá proti tomuto postoji argumentovat tím, že situace, kdy se po celém světě zavádějí negativní úrokové sazby a kdy náklady na držení zlata jsou v mnoha zemích zanedbatelné, si zlato zasluhuje, aby se obchodovalo oproti ostatním aktivům ve vyšších cenových hladinách.
Další z argumentů proti investici do zlata je ten, že zlato nevynáší žádný úrok. V současné době již několik centrálních bank včetně Evropské centrální banky, japonské centrální banky a centrální banky Švédska posunuly úrokové sazby do negativního teritoria, což naprosto likviduje výhody držby peněz na úkor zlata. Zpomalení ekonomického růstu také snižuje riziko, že ceny zlata dál klesnou.
Změna očekávání
Deutsche Bank ještě na podzim 2015 předpovídala, že do konce roku 2016 bude cena žlutého kovu pod hranicí 1000 dolarů za troyskou unci. Vycházela z očekávání, že v tomto roce americká centrální banka (Fed) zvýší úrokové sazby nejméně třikrát. Místo třech růstů však podle DB dojde maximálně k jednomu, a to díky narůstajícím potížím výrobního sektoru, který se může přelít i do sektoru služeb.
Podle DB dosáhla cena zlata v posledním kvartále roku 2015 svého minima a předpovídá na konec roku 2016 cenu o 26 procent vyšší, a to na úrovni 1230 dolarů za troyskou unci. Ve středu 2. března 2016 se obchodovala již za 1244 dolarů za unci. Podle Deutsche Bank by kupující měli být trpěliví.
Investoři by měli být zvážit strategii vzhledem k měně za kterou zlato nakupují. Cena drahého kovu podle agentury BNY Mellone jen za dva měsíce letošního roku stoupla k euru o 16 % a k dolaru o 17,5 %. Proti japonskému jenu jeho cena dokonce vzrostla o 9 % i přesto, že japonská centrální banka přesunula úrokové sazby do záporného teritoria. Zlato zažívá v procentuálním vyjádření nejrychlejší cenový růst vyjádření za poslední tři dekády.
Podle Deutsche Bank budou zřejmě ceny zlata na počátku roku vyšší a pak banka očekává sezónní výkyvy. Podle Bank of America Merrill Lynch investoři za poslední tři únorové týdny roku 2016 nakoupili zlato za 5,8 miliardy dolarů, což je nejvyšší třítýdenní nárůst od června 2009. Není proč váhat. Argumenty jasně hovoří pro nákup.
Autor: Dylan Saint-Germain
Zdroj: CNBC
Foto: Shutterstock
