Britští euroskeptici, kteří v médiích dostávají stále větší prostor, požadují návrat pravomocí z Bruselu do Westminsteru již delší dobu a po vyhlášení referenda tak pro Británii a EU nastává rozhodující okamžik jejich vztahu.
Kdy Brusel začne naslouchat občanům?
Boris Johnson patří k těm, kteří zastávají radikální cestu ohledně ekonomických a politických vztahů Velké Británie vůči EU. Podle jeho slov jedině nezávislý trh může Británii zajistit kýžené výsledky a konkurenceschopnost. Johnsonova strategie primárně neznamená Brexit, jak se přezdívá britskému exitu z unie po referendu, které premiér Cameron stanovil na 23. června. Johnson Brexit ve svém projevu dokonce ani nezmiňuje. Hodlá hlasování spíš využít jako páku pro vyjednání lepších podmínek.
Jeho projev se stal trnem v oku současného ministerského předsedy Camerona, jemuž Johnson svůj projev o Brexitu ohlásil jen textovou zprávou a to devět minut předem, jak zmínil britský server Politicshome. Cameron, byť vyhlásil referendum, je v podstatě odpůrcem Brexitu, který považuje za krok do tmy, jak napsal zpravodajský server BBC.
Johnson: Vraťme se k myšlenkám Churchilla
Johnson hodlá ponechat dobré vzájemné vztahy s unií postavené na ekonomické spolupráci, avšak podle pravidel, která stanovil již ministerský předseda Winston Churchill. Británie by podle něj měla zůstat v unii zainteresovanou zemí, spojencem, avšak nikoli zemí pohlcenou strukturami unie.
Johnson ve svém projevu k občanům o nadcházejícím plebiscitu řekl: „Tohle je pro Británii životní šance, díky které může trvale změnit svůj vztah k Evropské unii. Je to jedinečná příležitost ukázat, že skutečně máme zájem vládnout sami sobě. Pokud po hlasování Británie zůstane v Evropské unii, musíme očekávat, že poroste federalismus a demokracie bude ubývat.“
Očekává se, že politika Brexitu také sklidí hodně kritiky. Bude se mluvit o rizicích, které Brexit znamená pro ekonomiku, pro město Londýn, o masivním propouštění od Skotska až po jižní Anglii. „Ačkoli je nelze popřít, není nutno dopad těchto rizik přehánět,“ argumentoval Johnson. Připomněl, že i v případě zavržení eura se dostavila kritika, ale pak se zachování libry projevilo pro Británii naopak příznivě.
Johnson v Daily Telegraph připoměl, že právě důvěra v systém Evropské unie Cameronovi svazuje ruce ohledně řešení imigrační krize. Hovoří také o nedůvěře v reálné schopnosti vládnoucích britských politiků, kvůli čemuž se mezi lidmi šíří „apatie až nevůle k záležitostem unie“, jež nakonec povede k úsvitu extremistických stran.
Projekt Evropa zmutoval k nepoznání
Londýnský starosta tvrdí, že projekt Evropa zmutoval k nepoznání, přičemž jeho kritiku sklidily zejména evropské soudy. „Jsme svědky pozvolného a neviditelného procesu právní kolonizace Británie, jelikož Evropská unie infiltruje každou složku britského politického života.“ K tomu je třeba dodat, že Británie si jako jako jeden z pilířů svého členství v unii vynutila reguli, že každá záležitost, do níž by chtěly evropské soudy zasahovat, musí nejdříve projít soudními dvory v Lucembursku.
„Navrhované ekonomické reformy nedokážou rozjetou evropskou mašinérii trvale zastavit,“ míní Johnson a jedním dechem dodává: „Pokud zastánci vystoupení z unie vyhrají, bude se jen muset během krátké doby vyjednat velké množství nových obchodních dohod. No a co? Cožpak už jsme si tak zvykli na dozor chův z Bruselu, že si nedovedeme si představit nezávislou budoucnost?“
Je na místě si klást otázku, proč v roce 1972 Britové vůbec vstoupili do EU. Profesor ekonomie Nauro F. Capos z univerzity ve švýcarském Brunelu se ve své studii domnívá, že za to mohl mj. odchod z politiky generála de Gaulla, který si s Brity příliš nerozuměl, a malá konkurenceschopnost Commonwealthu, díky níž se v roce 1973 britský HDP ocitl na úrovni 10 % pod eurozónou, takže členství tehdy bylo pro Británii výhodné.
Kdo je Boris Johnson
Boris Johnson je britský politik, populární historik a publicista. Je členem konzervativců, byl poslancem a šest let stál v čele časopisu The Spectator. Od roku 2008 sedí v londýnském primátorském křesle. Počítá se k radikálním euroskeptikům.
Johnson, který ve svém projevu označil Brusel za chůvu Evropy, v belgickém hlavním městě sám během studií pobýval. Podle něj však není radno zaměňovat prázdninovou atmosféru města za rozrušování demokracie a upírání občanských svobod.
Boris Johnson je rovněž častým přispěvatelem deníku Telegraph. Záběr jeho témat, která ve svých sloupích tvrdě servíruje, se točí okolo vývoje britské měny, referenda o Brexitu, i Johnsonovy oblíbené cyklistiky.
Foto: Monts des Arts, Brusel /Shutterstock
Zdroje: Telegraph.uk, Voxeurope.com, VoxEU, Politicshome.uk
Autor: Daniel Hron
