MMF ve zprávě uvedl, že americká měna je na základě krátkodobého ekonomického fundamentu nadhodnocena o 6 až 12 procent. Dolarový index porovnávající dolar s košem šesti uznávaných světových měn hned poklesl o 0,2 procenta, což posílilo o již uvedenou částku jak zlato, tak i burzovní opce (futures) na nákup jeho derivátů.
Zpráva o růstu zaměstnanosti zveřejněná na začátku měsíce vytvořila fámu, že základní úroková sazba půjde dolů o půl procenta. Silnější než očekávaná čísla maloobchodních tržeb v USA ale trhům naznačila, že Fed by nemusel se zmírněním úrokových sazeb spěchat.
Zatímco Wall Street v současné době považuje pravděpodobnost snížení úrokové sazby o čtvrt procentního bodu za stoprocentní, šéfka Fedu ze San Franciska Mary Dalyová prohlásila, že si není jistá, zda pro pokles sazby nastal pravý čas. „Nejsem ještě rozhodnutá ani pro, ani proti. Rozhodnu se podle ekonomických dat,“ řekla v rozhovoru pro agenturu Reuters.
Kolega centrální bankéřky Charles Evans, šéf chicagského Fedu, se však domnívá, že by mohlo být odůvodnitelné i půlprocentní snížení, aby centrální banka dosáhla svého inflačního cíle. „Existují argumenty pro snížení sazby o 50 bazických bodů do konce roku, aby se inflace dostala nahoru. Avšak kdyby se stalo něco mimořádného mohlo by k tomu dojít dříve,“ cituje jeho slova web Investing.com.
Kaplan změnil názor
Prezident Fedu z Dallasu respektovaný Robert Kaplan, který se stavěl proti snížení sazeb, nedávno změnil svůj postoj a deníku The Washington Post řekl, že nyní si myslí, že „taktické“ snížení o čtvrtinu bodu by mohlo řešit rizika, která vidí u vládních dluhopisů, jejichž dlouhodobé výnosy jsou nižší než krátkodobé.
„Není to začátek cyklu snižování sazeb, ale pouze skromná taktická úprava. To by teď mohlo být vhodné. Mám pro to argument,“ řekl Kaplan pro Washington Post. „Otázka mnoha investorů – a rovněž prezidenta Trumpa, který naléhá na centrální banku, aby snížila sazby, je – zda Fed bude po červenci ve snižování sazeb pokračovat,“ píše americký deník.
„Mnoho velkých bank věří, že Fed sníží úroky i v září a v prosinci kvůli mnohem výraznějšímu povzbuzení ekonomiky. Kaplan však prohlásil, že americká ekonomika je dál velmi zdravá, i přes Trumpovu obchodní válku a slabý růst v zámoří. Nemyslí si, že ekonomika potřebuje víc pomoci,“ konstatuje The Washington Post.
„Analytici Fedu nyní dávají šanci na snížení sazeb o 50 bazických bodů na příští schůzi Fedu 30. července jen 34,9 %,“ uzavírá polemiku Investing.com. Podle teorie by mělo pak dojít k oslabení dolaru a zdražení zlata. Teorie ovšem, na rozdíl od přesvědčení Wall Streetu, není stoprocentní.
(rek)
