Umělý nárůst nabídky úvěrů tlačí úrokové sazby směrem dolů, tedy pod úroveň, která by převažovala, kdyby nedošlo k umělému růstu nabídky bankovních půjček. V důsledku toho klesají úspory, roste spotřeba a rozbíhají se investice. Začíná „boom“. Takový boom však může trvat jen tak dlouho, dokud se do systému bude dostávat stále víc úvěrů poskytnutých za stále nižší úrokové sazby.
Posledních deset let je dobrým příkladem: Snížení úrokových sazeb Fedu (centrální banka USA) a měnová expanze v průběhu finanční a ekonomické krize 2008/2009 pomohly bankovnímu sektoru vrátit se ke svému podnikání tím, že poskytoval stále víc a víc úvěrů, konstatuje web rakouského Mises Institute.
Fed v poslední době signalizoval, že chce udělat pauzu, pokud jde o další rozhodnutí o úrokových sazbách. Finanční trhy však mají svůj vlastní názor: Zdá se, že očekávají, že cyklus zvyšování úroků již skončil a že centrální banka bude dřív, či později úrokové sazby znovu snižovat. Pravděpodobnost, že se toto očekávání ukáže jako správné, je podle rakouských ekonomů poměrně vysoká.
Finanční trhy jsou optimistické i v tom, že Fed zamezí tomu, aby se dnešní boom změnil v další krach. Pokud totiž centrální banka drží tržní úrokové sazby efektivně, boom může vydržet o něco déle. Růst úrokových sazeb nebo omezení úvěrů, ale může boom změnit v krach.
Nebezpečný optimismus
Současný boom způsobuje také problémy. Pokud je tržní úroková sazba uměle potlačena, lidé méně šetří a spotřebovávají víc ze svých příjmů. Kromě toho firmy investují do projektů, které by se neuskutečnily, pokud by tržní úroková sazba nebyla manipulována směrem dolů. Jinými slovy: uměle snížená úroková sazba vede k dlouhodobě neudržitelné struktuře výroby a zaměstnanosti.
Boom však může vydržet déle, než lidé očekávají. Pokud například firmy přijdou s růstem produktivity, celková udržitelnost dluhu ekonomiky se zlepší a boom se prodlouží. Nezbytnou podmínkou boomu je však to, že úroková sazba je tlačena na stále nižší úroveň a do systému proudí další úvěry a peníze. Logickým koncem této měnové politiky je situace, kdy je tržní úroková sazba v podstatě stlačena na nulu. Co se pak stane?
Černá hypotéza
Pokud úrokové sazby a výnosy spoření spadnou na dno, lidé nemají důvod šetřit a investoři investovat, když je vysoká spotřeba. Ta se však zvyšuje na úkor úspor, a to včetně kapitálu. Kapitál bude spotřebován a nebude ho čím nahradit. Může chvíli trvat, než lidé zjistí, že měnová politika centrální banky, která tlačí úrokovou sazbu na stále nižší úroveň, nepřinese prosperitu, ae naopak je velmi škodlivá, ba dokonce pro budoucí prosperitu zničující.
Jakmile začne ekonomika ztrácet svou sílu, ceny aktiv, které dřív stoupaly díky velmi nízké úrokové sazbě, začnou prudce klesat. V případě akcií se například sníží očekávání zisku a ceny akcií se začnou postupně propadat.
A z toho plyne…
Poučení je následující: Stále nižší úrokové sazby nejsou řešením problémů měnové politiky. V krátkodobém horizontu to sice může vypadat hezky, ale je to cesta k ekonomické destrukci. Čím déle bude boom v politice ultranízkých úrokových sazeb centrálních bank trvat, tím větší bude následná krize.
Jak ekonom rakouské vysoké školy ekonomické Murray N. Rothbard již dřív napsal: „Až se úvěrová expanze zastaví, dluhy se budou muset platit dál. Dojde proto k likvidaci neúměrných investic z doby boomu a ekonomika se přesměruje ke spotřebě. A čím delší bude boom, tím větší budou ztráty.“
Je nepochybné, že současný boom nakonec dostane svou daň, uzavírá ekonomický web Mises Institute.
(rek)
