Zlato (oz) / USD
1 905,25
0,22 %
Jistota ve vlastních rukou
0

Konec světa podle von Greyerze

V září 2019 zasáhla již tak neklidný svět vážná finanční krize, ale už předtím byly spravované dluhy obrovské. Fed a ECB pak otevřely naplno kohoutky a zaplavily svět padělanými otrávenými penězi… Vize zakladatele švýcarské firmy Matterhorn Asset Management Egona von Greyerze jsou velmi populární, a tu nejnovější ve zkrácené verzi nyní přinášíme i my.

Peníze, které byly vyrobeny bez skutečné práce nebo bez odpovídající výroby zboží nebo služeb, musí mít – ze své podstaty – hodnotu NULA. Foto: iStock

„Celková aktiva hlavních centrálních bank jsou od roku 2006 šestinásobná. Finanční systém je po celá desetiletí otravován nadměrnými vládními výdaji a centrální banky pro ně zázračně vyrábějí toxické bezcenné peníze. S covidem mají nyní perfektní záminku, aby vytvořily absurdní biliony dolarů, eur, juanů nebo jenů. Svět si nepřipouští, že tyto peníze – vyrobené pouhým stisknutím tlačítka – se neliší od žetonů hry Monopoly,“ píše von Greyerz na německém webu Goldreporter.

„Stačí se podívat na rozvahy čtyř hlavních centrálních bank – Fedu, ECB, Bank of Japan, People’s Bank of China: Nazvat to, co drží jako aktiva je výsměch. Peníze, které byly vyrobeny bez skutečné práce nebo bez odpovídající výroby zboží nebo služeb, musí mít – ze své podstaty – hodnotu NULA.

Centrální banky skupují „otrávená“ aktiva – dluhy, které nemohou a nebudou splaceny. Tyto dluhy vydávají úpadkové vlády a další dlužníci, kteří mohou splácet své dluhy pouze novým dluhem.

Bankami v podstatě padělané peníze mají nulovou hodnotu. Aktiva či dluhy, které byly zakoupeny za padělané peníze a jejichž platnost vyprší jsou jedem. A celý finanční systém spočívá na této struktuře toxických aktiv a pasiv. Je naprosto absurdní připustit, že takový systém může přežít.“

Druhá vlna velké finanční krize

„V roce 2009 nám bylo řečeno, že finanční krize skončila, a přesto se celková aktiva výše zmíněných centrálních bank víc než ztrojnásobila. Důvod je prostý: Velká finanční krize 2006–2009 nebyla nikdy vyřešena, pouze odložena. A dnes, o 12 let později, se celý svět topí v dluhu 280 bilionů dolarů; jen v našem století se dluh ztrojnásobil. Do roku 2030 dosáhne 360 bilionů dolarů.

Jak je tak masivní zvýšení dluhu možné? Celkový objem nevypořádaných derivátů je v současné době nejméně 1,5 kvadrilionu dolarů. Na rostoucích a likvidních trzích dělají ze svých derivátů absolutní frustraci.

V prostředí vyloupených akciových trhů a silně zatěžovaných dluhových trhů na deriváty téměř nezůstane žádná likvidita. To povede k tomu, že centrální banky vytisknou další peníze na vykoupení většiny derivátů od bank v problémech. To by vytvořilo globální dluh ve výši 2 kvadrillionů dolarů nebo i víc. Co se tedy stane se všemi vytvořenými penězi? Sotva něco z toho se dostane do reálné ekonomiky; zůstávají primárně v bankách a jsou využívány soukromými a institucionálními investory k nákupu akcií, obligací a nemovitostí.

Globální selhání 

I když obyčejného člověka se to téměř nedotýká, bohatí mohou využít obrovské množství likvidity k dalšímu nafouknutí již tak pohádkové bubliny na trzích aktiv. Zatímco peněžní zásoba v letech 2005 až 2021 vzrostla z 1,3 bilionu na 6,8 bilionu dolarů, investoři podlehli iluzi, že tato toxická likvidita se používá k vytváření bohatství! Není divu, že se této iluzi oddávají, koneckonců globální akcie od března 2020 vzrostly také o 24 bilionů dolarů. To je neuvěřitelných 30 % světové ekonomické produkce!

Proč by měl někdo chodit do práce, když svět může prostřednictvím tištění peněz na investice vytvořit 30 % globálního HDP za pouhých 10 měsíců jen nákupem akcií? Investoři si neuvědomují nebo je nezajímá, že tyto akcie rostou jen proto, že rostou – a ne kvůli rostoucím ziskům nebo zlepšené celkové situaci.

Investoři si neuvědomují, že globální krach je přímo před námi – krach, který zničí 90–95 % těchto iluzorních hodnot. Investoři zapomněli, jak průmyslový index Dow Jones mezi lety 1929–1932 poklesl o 90 % a trvalo celých 25 let, než se vrátil tam, kde byl dříve. A tentokrát jsou dluhové a akciové bubliny mnohem větší. V současné době tedy zažíváme toxické tržní ocenění z toxických peněz.

Jak to skončí? Existuje pouze jeden způsob, jak vypustit dluhové bubliny. Zhroucením dluhových trhů a kolapsem trhů aktiv. Než se to stane, dojde k závěrečnému předávkování – v podobě masivního vytváření peněz. Poslední snahou vyřešit dluh ještě větším dluhem. Až se svět naposledy předávkuje, většina měn dokončí svoji cestu k nule následované hyperinflací.“

Hyperinflace je měnovou událostí

„Mnoho ekonomů a komentátorů si je jistých, že inflace nebo zvýšení úrokových sazeb jsou v nadcházejících letech nepravděpodobné. Nedovedou si představit poptávkou řízenou inflaci. Avšak prakticky každá velká dluhová bublina v historii skončila kolapsem měny a hyperinflací. Málokdo chápe, že hyperinflace je primárně měnovou událostí a nikoli fenoménem poptávky. Od Nixonova fatálního rozhodnutí zrušit směnitelnost zlata v roce 1971, ztratila většina měn mezi 97–99 % své hodnoty, a nyní bude svět brzy svědkem pohybu směrem k nule.

Hyperinflace obvykle trvá jen krátkou dobu, přibližně 1 až 3 roky. Poté se svět setká s deflační implozí v dluzích a cenách aktiv. Bankovní systém takový kolaps pravděpodobně nepřežije. V té době však bude příliš pozdě na to, abyste se zachránili.

Dnes víme, že riziková situace je na maximu. Víme také, že ochrana před tímto vysokým rizikem je nejen moudrá, ale naprosto zásadní. Z historie víme, že zlato a stříbro fungovaly jako nejvyšší zajištění v každé velké hospodářské krizi. Nečekejte, že to tentokrát bude jinak!“

(rek)

Další z kategorie Zlato