„Z investičního hlediska se zlato liší od ostatních tříd aktiv. Na rozdíl od většiny dluhopisů a akcií neposkytuje peněžní tok. Jeho atraktivita naopak odráží dva jedinečné rysy zejména v dobách vysoké nejistoty. Zaprvé: není závazkem žádné protistrany, a proto nenese žádné riziko selhání. Zadruhé: vzhledem k jeho omezené a relativně neelastické nabídce si zachovává svou vnitřní hodnotu a nelze ho znehodnotit. Proto je zlato často vnímáno jako diverzifikátor portfolia, ochrana proti inflaci, proti znehodnocení amerického dolaru a jako bezpečný přístav,“ uvádí ECB.
„Zejména v dobách stresu. Srovnání průměrných výnosů z světových akcií, zlata, amerických státních dluhopisů a amerického dolaru za poslední tři desetiletí ukazuje, že zlato si v epizodách stresu vede dobře. Cena má tendenci v epizodách zvýšeného geopolitického rizika růst, zatímco ceny akcií a dluhopisů mají tendenci klesat. Například v posledních třech letech centrální banky, zejména z rozvíjejících se ekonomik, stále častěji nakupovaly zlato. S největší pravděpodobností proto, aby se izolovaly před dopady geopolitického napětí nebo potenciálních sankcí.
Během období větší nejistoty v oblasti hospodářské politiky zlato překonává akcie a americký dolar, zatímco ceny dluhopisů obecně klesají. V době extrémní volatility akciového trhu zlato také poskytuje relativně dobrou ochranu proti prudce klesajícím akciím. V extrémních případech, kdy investoři čelí zároveň zvýšeným geopolitickým rizikům, volatilitě akciového trhu a politické nejistotě (například během teroristických útoků z 11. září, začátku pandemie nebo ruské invaze na Ukrajinu), má cena zlata tendenci růst spolu s hodnotou amerického dolaru, zatímco ceny akcií a dluhopisů výrazně klesají.
Nedávný vývoj na trzích se zlatými futures (opce) jako je burza Comex, zejména u futures kontraktů na fyzické zlato, potvrzuje úzkou korelaci mezi zvýšenou politickou nejistotou a cenou zlata. Politická nejistota, zejména u globálních obchodních dohod, prudce vzrostla od voleb v USA. Podle průzkumů provedených v únoru a březnu 58 % správců aktiv očekávalo, že zlato bude v případě plnohodnotné obchodní války nejvýkonnější třídou aktiv.
V tomto kontextu zaznamenaly trezory Comexu výrazný nárůst zásoby zlata, také počet termínovaných kontraktů na zlato s dodáním je v roce 2025 historicky vysoký, přičemž počet dodání v lednu 2025 byl nejvyšší od července 2007. Preference účastníků burzy k získávání fyzického zlata prostřednictvím trhu s futures naznačuje, že investoři upřednostňují dlouhé pozice ve fyzickém zlatě před kontrakty, které nejsou fyzicky vypořádány.
Nejistota v obchodní politice a zvýšená poptávka po zlatě vedly k vyšším nákladům na půjčky zlata a cenám zlatých futures kontraktů. Před oznámením cel ze strany USA údajně vedly obavy z toho, že zlato bude podléhat dovozním clům byla cena na burze s futures kontrakty v New Yorku vyšší než v Londýně. V důsledku toho se zvýšily náklady na půjčky a zlato i na londýnském trhu.
Investoři v eurozóně jsou vystaveni riziku hlavně prostřednictvím derivátů zlata, což poukazuje na velké expozice vůči zahraničním protistranám. V eurozóně dosáhly hrubé nominální expozice vůči derivátům zlata v březnu 2025 přes jeden bilion eur, což představuje nárůst o 58 % oproti listopadu 2024.
Významná část těchto derivátových kontraktů je obchodována mimoburzovně (OTC) a není centrálně clearingována. Přibližně 48 % derivátových kontraktů na zlato má bankovní protistranu. Většina expozic bank v eurozóně vůči derivátům zlata je vůči protistranám se sídlem mimo eurozónu, což naznačuje určitou expozici vůči vnějším šokům na trhu se zlatem.
Naproti tomu expozice v eurozóně vůči zlatu prostřednictvím burzovně obchodovaných fondů (ETF) dosáhly ve čtvrtém čtvrtletí minulého roku 50 miliard eur a byly poměrně malé ve srovnání s celkovými finančními aktivy protistran. Zlaté ETF byly drženy převážně domácnostmi a investičními fondy.
Zdá se, že trhy se zlatem částečně odrážejí zvýšené geopolitické riziko a značnou nejistotu hospodářské politiky. Zatímco ceny zlata jsou ovlivněny mnoha faktory, investoři projevovali vysokou poptávku po zlatě jako bezpečném aktivu a na začátku roku 2025 výraznou preferenci fyzického vypořádávání zlatých futures kontraktů. Tato dynamika naznačuje očekávání investorů, že geopolitická rizika a politická nejistota by mohly v dohledné budoucnosti zůstat zvýšené nebo dokonce zesílit.
Pokud by došlo k extrémním událostem, mohl by se trh se zlatem nepříznivě projevit na finanční stabilitě. K tomu by mohlo dojít, i když se celková expozice finančního sektoru eurozóny jeví jako omezená ve srovnání s jinými třídami aktiv, vzhledem k tomu, že komoditní trhy vykazují řadu zranitelností.
Tyto zranitelnosti vznikly, protože komoditní trhy bývají koncentrovány mezi několika velkými firmami, často zahrnují pákový efekt a mají vysoký stupeň neprůhlednosti vyplývající z používání OTC derivátů. Výzvy k dodatečné úhradě a uvolňování pozic s pákovým efektem by mohly vést k likviditnímu stresu mezi účastníky trhu, což by mohlo šok rozšířit do širšího finančního systému.
Narušení trhu s fyzickým zlatem by navíc mohlo zvýšit riziko stlačování likvidity. V tomto případě by účastníci trhu mohli být vystaveni významným výzvám k dodatečné úhradě nebo by mohli mít potíže se získáváním a přepravou fyzického zlata pro dodání v derivátových kontraktech, čímž by se vystavili možnosti velkých ztrát,“ uzavírá ECB kapitolu o zlatě.
(rek)
