
Převážná většina členů rady podle záznamu vyhodnotila rizika očekávaného vývoje jako poměrně výrazná oběma směry, tedy ve prospěch růstu i poklesu cen. V souhrnu jsou však lehce proinflační. Za riziko ve prospěch růstu cen označila rada slabší než odhadovaný kurz koruny. Proti růstu cen by mohl působit nižší výhled zahraničních cen a případné výraznější zpomalení růstu zahraniční a návazně domácí ekonomiky. Nejistotami zůstávají dopad protekcionistických opatření ve světovém obchodě a možnost brexitu bez dohody.
„Většina jejích členů přitom upozorňovala na složitost situace a zvažovala mezi stabilitou sazeb a jejich zvýšením,“ uvádí záznam. Podle jednoho člena rady se naplňují proinflační rizika, především u kurzu koruny, která by částečně měla být ztlumena zpřísněním měnové politiky. Další člen rady se přikláněl ke zvýšení úrokových sazeb především z důvodu důvěryhodnosti plnění dvouprocentního inflačního cíle. Inflace se totiž v posledních měsících pohybuje u horní hranice tolerančního pásma tří procent.
Srozumitelnost ČNB
Zároveň ale v diskusi zazněl argument o srozumitelností kroků centrální banky. Důvodem bylo předchozí vyjádření řady členů bankovní rady, na základě kterých trh neočekával změnu v nastavení úrokových sazeb. „Bankovní rada nicméně předpokládá, že se k této debatě vrátí při příštím měnovém zasedání s novou prognózou,“ uvádí záznam.
Na jednání rady panovala podle záznamu shoda, že zpomalení ekonomického růstu v zahraničí zatím není ve vývoji domácí ekonomiky příliš patrné. „Důvodem je vedle pokračujícího robustního růstu spotřeby domácností zřejmě i postupná reorientace české ekonomiky na produkci s vyšší přidanou hodnotou,“ uvádí záznam. Zároveň na jednání zaznělo, že krátkodobě lze očekávat stabilitu kurzu koruny na jeho současných úrovních a jen lehké posilování v dlouhodobějším horizontu.
Zveřejňování argumentů členů rady
ČNB také oznámila, že začne v příštím roce v záznamech z jednání bankovní rady zveřejňovat jmenovité argumenty jejích jednotlivých členů. To se ale bude týkat jen diskuse ohledně standardních nástrojů měnové politiky, tedy úrokových sazeb. V případě možných debat v budoucnu o využití nekonvečních nástrojů měnové politiky, mezi které patří například kurzový závazek, si ČNB vyhradilo právo setrvat u dosavadní anonymizované podoby zápisu.
„Účelem přiřazování jmen k jednotlivým argumentům je další posílení informační hodnoty zápisů a umožnění veřejnosti, aby lépe pochopila uvažování členů bankovní rady a důvody jejich hlasování. To může přispět k větší předvídatelnosti rozhodování jednotlivých členů bankovní rady, a tím i bankovní rady jako celku,“ uvedla ČNB.
(ČTK)