Rada tehdy nechala limity pro poskytování hypoték beze změny. Stejně tak nechala rezervu na ochranu úvěrového trhu, tzv. sazbu proticyklické kapitálové rezervy, pro všechny banky, spořitelní a úvěrní družstva a obchodníky s cennými papíry na 0,5 procenta. Zároveň upozornila, že pokračující silný růst cen nemovitostí v Česku zhoršil příjmovou dostupnost bydlení a způsobil nárůst nadhodnocení cen bydlení. Banka nadhodnocení odhaduje v průměru na 17 procent, ve vybraných lokalitách s vysokým podílem investičních bytů jde až o 25 procent.
„Členové bankovní rady se v navazující diskusi shodovali, že robustnost růstu cen bydlení a nově poskytovaných hypotečních úvěrů je do určité míry překvapivá. Souhlasili také s odhadem sekce finanční stability, že u obou proměnných dojde v následujících čtvrtletích s vysokou pravděpodobností ke zpomalení dynamiky,“ uvádí záznam.
Podle něj na jednání zazněl také názor, že hypoteční úvěry jsou z hlediska výnosnosti pro banky v současnosti klíčovým produktem a jejich snaha navyšovat objem úvěrů právě v této kategorii se dala očekávat. „Někteří členové bankovní rady se vyjádřili, že finanční stres spojený s druhou vlnou pandemie přispěje k udržení obezřetného chování poskytovatelů hypotečních úvěrů,“ uvádí záznam.
Rada také diskutovala o nastavení protickylické rezervy na ochranu úvěrového trhu. V rámci diskuse řešili členové bankovní rady otázku, jaké signály budou dostačující pro zahájení zvyšování rezervu na ochranu úvěrového trhu. „S ohledem na dosavadní komunikaci a zveřejněné metodické materiály bude sekce finanční stability považovat za dostačující zřetelné signály o tom, že nastupuje ekonomické oživení,“ uvádí záznam. Pak by podle něj mělo nastat poměrně rychle zvyšování sazby, a to až k jednomu procentu. To podle analýz ČNB je úroveň, která kryje běžný rozsah možných rizik.
ČNB dnes také zveřejnila celou podzimní zprávu Rizika pro finanční stabilitu a jejich indikátory. Hlavní závěry nicméně již prezentovala na tiskové konferenci 26. listopadu.
(ČTK)
