Většinový názor, který zastával vedle guvernéra Jiřího Rusnoka, také Marek Mora, Tomáš Nidetzký a Tomáš Holub, považoval standardní zvýšení úrokových sazeb o 0,25 procentního bodu pro začátek za dostačující, byť mírně proinflační bilance rizik jarní prognózy by hovořila pro jejich zvýšení ve větším rozsahu. Důvodem byla především snaha nevystavovat trhy překvapení, které by mohlo vyvolávat mylnou představu, že banka cítila urgentní potřebu hasit požár v podobě dramaticky vysoké inflace.
Rozvolňování je podle Bendy rychlejší, než jsme si uměli ještě před několika týdny představit, a návrat tvrdých uzavírek neočekává. Pozitivní vývoj vidí jak doma, tak v zahraničí.
Michl uvedl, že by se repo sazba neměla měnit, dokud nebude nemoc covid-19 pod kontrolou. Dědek upozornil na některé vysoce zneklidňující zprávy o opětovném šíření pandemie v zahraničí, které si mohou vynutit pokračování stimulačních opatření fiskální a měnové politiky.
„Zápis tak potvrdil, že zvýšení úrokových sazeb ČNB bylo minulou středu sice první, ale určitě ne poslední v letošním roce,“ řekl ČTK analytik Komerční banky Martin Gürtler. Je podle něj zřejmé, že většina bankovní rady se již neobává možné další plošn“é uzávěry ekonomiky, a to především s ohledem na zvyšující se proočkovanost populace. Centrální bankéři tak vyslali signál, že je čas na postupný návrat úrokových sazeb zpět k obvyklým úrovním, dodal.
Rada sazby zvýšila poprvé od února 2020. Na posledním měnovém jednání 6. května rada jednomyslně nechala úrokové sazby beze změny. Základní sazba tehdy zůstala na 0,25 procenta.
(ČTK)
