Rada tehdy nechala jednomyslně úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba tak zůstala na 0,25 procenta. S novou prognózou ČNB je konzistentní nejprve stabilita tržních úrokových sazeb následovaná jejich nárůstem zhruba od poloviny letošního roku.
Již ve čtvrtek po jednání rady uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok, že k debatě o zvyšování sazeb se rada vrátí již na příštím jednání, tedy v červnu. „A kolik těch zvýšení bude, si netroufnu spekulovat, protože situace je stále rozkolísaná. Ale že k nějakému zvýšení letos dojde, jsem přesvědčen. A že zahájíme tu cestu k normálnějším úrokovým sazbám, jsem také přesvědčen,“ uvedl tehdy Rusnok. Dále k tomu řekl, že se zmírnila nejistota, kdy se zvyšováním úrokových sazeb začít. „Není potřeba odkládat ten začátek,“ dodal. Analytici se většinou domnívají, že rada přistoupí k prvnímu zvýšení sazeb až na srpnovém zasedání, kdy bude mít k dispozici další prognózu.
Z dnes zveřejněného záznamu pak dále vyplývá, že podle člena bankovní rady Aleše Michla by úrokové sazby měly zůstat beze změny, dokud nebude epidemie pod kontrolou. Podle Mory, Holuba a člena rady Vojtěcha Bendy by ale přehnaně opatrná měnová politika mohla v tomto případě i uškodit.
V souvislosti s měnovou politikou Rusnok a Holub zdůraznili, že ČNB je a bude i nadále centrální bankou, která cílí na plnění svého primárního zákonného mandátu, kterým je cenová stabilita. „Rusnok přitom ocenil, že ČNB svého mandátu dosahuje i nadále výhradně s využitím konvenčních nástrojů měnové politiky. To osobně považuje za velký úspěch, když takových centrálních bank v Evropě podle jeho slov již mnoho není. V této oblasti zastává názor, že každé použití nekonvenčních nástrojů měnové politiky má své náklady,“ uvádí záznam.
Členové bankovní rady při čtvrtečním jednání také podle záznamu opakovaně konstatovali, že dosavadní absence konkrétního plánu konsolidace veřejných financí představuje v dlouhodobém horizontu nejistotu ohledně odhadovaného ekonomického vývoje. Na neexistenci konsolidace již delší dobu například upozorňuje i Národní rozpočtová rada. Stejně tak na počátku května uvedla ratingová agentura Moody’s, že rozpočtové plány české vlády pro středně dlouhé období nezahrnují žádné významné cíle v oblasti konsolidace veřejných financí, což má negativní vliv na hodnocení úvěrové spolehlivosti.
Podle nové prognózy, kterou ve čtvrtek ČNB představila, by česká ekonomika měla v letošním roce stoupnout o 1,2 procenta. Většina ostatních institucí odhaduje letos růst přes tři procenta. Na relativně pesimistické odhady ČNB podle záznamu upozornili na jednání členové rady Oldřich Dědek a Vojtěch Benda.
V dnes zveřejněné Zprávě o měnové politice ČNB zároveň představila alternativní scénář vývoje ekonomiky, který počítá s pomalejším ústupem pandemie. Ten ukazuje, že delší trvání uzavírek by vedlo k výrazně slabšímu růstu české ekonomiky a menším inflačním tlakům. „K potřebě nárůstu tržních úrokových sazeb tak v tomto scénáři dochází až na začátku příštího roku, tedy znatelně později než v základním scénáři,“ uvádí zpráva.
(ČTK)
