O přehodnocení dotací pro neziskové organizace se několikrát zmínil premiér Andrej Babiš (ANO). Před nástupem ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) řekl, že by se měla na neziskové organizace zaměřit. Uvedl, že nejvyšší výdaje na ně mají resorty práce a školství. „My musíme oddělit sport a kulturu a podívat se na ten zbytek, aby ty peníze skutečně byly účelně vynaloženy,“ uvedl Babiš. Prezident Miloš Zeman už dřív označil neziskové organizace za „pijavice na státním rozpočtu“. Jejich činnost začali zpochybňovat i další politici a žádají omezení dotací. Neziskové organizace se staly také terčem nenávistných komentářů na sociálních sítích.
„Je nutné podívat se podrobněji, co vlastně neziskové organizace jsou a co v ČR dělají. Především musíme oddělit neziskové organizace, které vykonávají místo státu a na základě ‚jeho objednávky‘ veřejné služby,“ uvedla Unie zaměstnavatelských svazů. Ohradila se proti výpadům na neziskový sektor.
Veřejné služby má zajistit stát, ukládá mu to zákon. Povinnost plní přes registrované poskytovatele, jimž dává dotace. Unie poukazuje na to, že neziskové organizace tvoří téměř tři pětiny poskytovatelů sociálních služeb a celkem dostávají 3,7 miliardy korun. Za tuto částku provozují pečovatelskou službu pro seniory, asistenční služby pro postižené, hospice, azylové domy, poradny či stacionáře. Poskytují pomoc lidem v tísni či bez přístřeší. Zaměřují se na vzdělávání a pracují s dětmi, mladými i rodinami. Pořádají divadelní, hudební a jiné kulturní festivaly. Soustředí se na prevenci chorob či pomoc pacientům se závažnými nemocemi, vypočítala UZS. „Úspora tří miliard korun je iluzorní,“ uvedl prezident UZS a šéf Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiří Horecký.
Největším nestátním poskytovatelem sociálních a zdravotních služeb v zemi je Charita ČR. Uvedla, že loni pomohla 145.000 klientů. „Považujeme za důležité upozornit, že jakékoliv snížení dotací v sociální oblasti ohrozí životy lidí,“ uvedla Simona Juračková z Charity ČR. Podle ředitele Charity ČR Lukáše Curyla budou stále víc potřeba i preventivní služby a poradenství, a to třeba kvůli rostoucímu počtu lidí v exekucích. Seškrtání dotací by omezilo dostupnost služeb, uvedl Curylo.
Suma by se měla spíše zvýšit
Podle zástupců charity, dalších organizací, odborníků na sociální problematiku i odborů je naopak potřeba sumu na sociální služby zvýšit. Každý rok se totiž potýkají s nedostatkem peněz a žádají o dofinancování. Výdělky v oboru jsou ve srovnání s jinými profesemi nízké. Chybí tak tisíce lidí, kteří by se o seniory a další potřebné starali. Exministryně Jaroslava Němcová (ANO) ještě jako šéfka resortu práce oznámila, že by Česko chtělo rychle přivézt do sociálních služeb tisícovku sester z Ukrajiny.
Podle rozboru financování, který si nechává každý rok vypracovat vláda, největší část dotací pro neziskové organizace putuje do podpory sportu. V roce 2016 to byla víc než třetina z rozdělované sumy 17,89 miliardy korun. Zhruba 30 procent částky se pak využilo na sociální věci a na zaměstnanost.
Tři pětiny celkové sumy poskytl předloni stát, víc než pětinu obce a kolem 16 procent kraje. Zbytek byl od státních fondů a agentur. Na sport samosprávy dávají výrazně víc než do podpory sociálních věcí. Do nich putovala zhruba pětina obecních a krajských dotací, na sport víc než dvě pětiny.
Registraci mělo 122.000 nadací, spolků, zájmových sdružení, církevních společností, vzdělávacích institucí a ústavů. Stát v roce 2016 podpořil projekty 6941 organizací, tedy necelých šesti procent.
(ČTK)
