Tři čtvrtiny zahraničního dluhu připadaly na soukromý sektor. Zbývající část tvořily závazky veřejného sektoru, které zahrnují závazky vládního sektoru i soukromých subjektů garantované vládou a dluhy firem s většinovou účastí státu.
Podíl vládních úřadů na celkovém zahraničním dluhu činil ke konci června 18 procent. Dluh vládního sektoru se ve druhém čtvrtletí podle ČNB zvýšil kvůli nárůstu objemu dluhopisů držených zahraničními investory.
Zadlužení bankovního sektoru kleslo ve druhém čtvrtletí na 41,1 procenta celkové zadluženosti, a to vlivem snížení stavu přijatých krátkodobých zahraničních vkladů.
Závazky ostatních sektorů vůči cizině zaujímaly 40,6 procenta z celkového dluhu. „U ostatních sektorů odrážel nárůst stavu zahraničního zadlužení zvýšené čerpání finančních úvěrů u podniků nespojených s přímou zahraniční investicí,“ uvedla ČNB.
Ve struktuře zahraničního dluhu podle instrumentů jsou nejvíce rozšířené formy dluhového financování vklady a dluhopisy. V souhrnu tvoří 53,2 procenta zahraničního dluhu.
(ČTK)
