Hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil uvedl, že data ukazují na uklidňování cenového vývoje v průmyslu. „Z historických maxim, kterých bylo dosaženo v lednu letošního roku, již ceny klesly o 3,3 procenta, což dává naději i na umírněný vývoj spotřebitelských cen v nadcházejících měsících. Kromě klesajících nákladových tlaků by na spotřebitelské ceny měla tlumivě působit i slabá domácí i zahraniční poptávka, která bude výrobce nutit ke snižování vlastních marží ve prospěch zákazníků,“ uvedl.
„Ještě o něco příznivěji se pak situace jeví v zemědělství, kde se ceny oproti maximu z letošního ledna nacházejí o více než 15 procent níže. Celkově tak aktuální data z výrobní sféry nezavdávají větší důvod k obavám a nadále umožňují návrat spotřebitelské inflace začátkem roku 2024 do nízkých jednociferných hodnot,“ doplnil Hradil.
„Zpomalování růstu cen potravin by tak mělo i nadále pokračovat, což se zároveň bude projevovat na nižší inflaci,“ míní analytik Raiffeisenbank Martin Kron. Oslabování cenových tlaků v průmyslu spojuje se slabou poptávkou, která vede k omezování výroby. „Firmy navíc ve vyšší míře přistupují k slevovým nabídkám, aby dokázaly své zboží prodat,“ dodal.
„Vývoj výrobních cen odpovídá scénáři oslabování inflačních tlaků v české ekonomice. V průběhu roku 2024 by se meziroční inflace měřená indexem spotřebitelských cen měla dostat do oblasti dvouprocentního cíle České národní banky,“ shrnul hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler ale uvedl, že údaje o výrobních cenách nenabízejí jasné vodítko pro to, zda Česká národní banka (ČNB) už v prosinci sníží základní úrokovou sazbu ze současných sedmi procent. Upozornil, že průmyslové ceny meziměsíčně nad očekávání klesly, zemědělská výroba meziměsíčně zdražila nad rámec běžného sezonního vývoje. Data tak poskytují argumenty jak zastáncům snížení sazeb v bankovní radě ČNB, tak zastáncům jejich stability, uvedl Seidler.
(ČTK)
