Kontroloři se zaměřili na správu DPH při přeshraničním elektronickém obchodování mezi obchodníky a spotřebiteli v letech 2015 až 2017. „Kontrola ukázala, že hodnota zaslaného zboží a poskytnutých vybraných služeb, stejně jako hodnota odvedené DPH do ČR nejsou vůbec známy,“ konstatuje NKÚ. Podle úřadu se přitom jedná o významné množství peněz. „Jen od roku 2015 do poloviny roku 2017 z České republiky odešly prokazatelné transakce za nejméně 100 miliard korun,“ zjistili kontroloři.
Odpovědnost za výběr DPH při přeshraničním elektronickém obchodování má stát, do kterého byly zboží nebo vybrané služby poskytnuty z jiné země. „Problém je, že pokud dodavatel sám od sebe finančnímu úřadu ČR uzavřený obchod nepřizná, tak se o něm daný správce daně vůbec nemusí dozvědět. A pokud o něm neví, nemůže daň vyměřit ani ji případně vymáhat,“ vysvětluje člen NKÚ Jiří Kalivoda, který kontrolu vedl.
Finanční úřady hledají ojediněle a naslepo
Navzdory nevhodně nastavenému systému měly orgány finanční správy možnost se přeshraničními obchody aktivně zabývat, tvrdí NKÚ. Prověřované finanční úřady tak ale podle kontrolorů činily nedostatečně a vyhledávání bylo náhodné a spíše ojedinělé.
Kontroloři vyhledali všeobecně známé webové stránky patnácti zahraničních e-shopů a provozovatelů elektronických tržišť a dotázali se u Finančního úřadu pro Moravskoslezský kraj, jestli jsou tyto e-shopy v Česku registrovány k platbě DPH a jak plní své povinnosti. „Potřebné informace, ze kterých by bylo jasné, jestli a jak by v ČR měli tito provozovatelé odvádět DPH, finanční správa neměla,“ konstatoval NKÚ.
Kontrolu provedl NKÚ paralelně se Spolkovým účetním dvorem Německa tak, aby bylo možné ověřit i fungování takzvaného zvláštního režimu jednoho správního místa. Systém se i přes některé nedostatky osvědčil, protože snížil administrativní zátěž správců daně i daňových subjektů, uvádí zpráva NKÚ.
(ČTK)
