„Tento projekt se minul se svým cílem, který byl prezentován jako narovnání podnikatelského prostředí. Nedošlo k narovnání podnikatelského prostředí, naopak došlo k jeho pokřivení.
Jediný cíl, který byl naplněn, je, že to výrazně zvýhodnilo velké firmy a řetězce proti malým obchůdkům a malým hospůdkám,“ řekl již dříve předseda poslaneckého klubu TOP 09 a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.
Zákon o EET prosadila přes odpor pravice v minulém volebním období koaliční vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL na popud tehdejšího ministra financí a nynějšího premiéra Andreje Babiše (ANO).
„Vláda považuje evidenci tržeb za nástroj, díky kterému lze narovnat podnikatelské prostředí v České republice a zajistit, aby někteří podnikatelé nedisponovali neoprávněnou konkurenční výhodou spočívající v možnosti účtovat nižší cenu za své zboží nebo služby díky vyhýbání se daňové povinnosti,“ stojí v návrhu stanoviska.
Třetí a čtvrtá etapa EET s otazníkem
Návrh vládního stanoviska poukazuje i na to, že vláda předložila do Sněmovny novelu zákona o EET, která reaguje na loňské rozhodnutí Ústavního soudu. Soud loni v prosinci například zrušil plánovaný start třetí a čtvrté etapy EET s odkazem na to, že je nutné důkladně zvážit dopady na různé skupiny povinných subjektů.
Vláda zřejmě nebude souhlasit ani se související předlohou TOP 09, která mění jiné zákony v důsledku návrhu na zrušení EET. Vládě se například nelíbí navrhované přeřazení stravovacích služeb z 15procentní sazby daně z přidané hodnoty do základní 21procentní sazby daně. Vláda je chce naopak v souladu se svým programovým prohlášením přesunout do druhé snížené sazby deset procent.
Zrušit EET navrhovala v současném volebním období ODS. Sněmovna letos v lednu její návrh zamítla již v prvním čtení. V červnu Sněmovna zamítla ve třetím čtení návrh sedmi desítek poslanců z pětice sněmovních stran, aby se povinnost elektronické evidence tržeb vztahovala pouze na registrované plátce daně z přidané hodnoty. Vláda s tímto návrhem také nesouhlasila.
(ČTK)
