Nový jaderný blok v Dukovanech by podle materiálu předloženého vládě mohl stát při výstavbě financovat bezúročně, za provozu se počítá s dvouprocentním úrokem. Nový blok by měl být podle dřívějších informací uveden do provozu v roce 2036. S modelem financování nesouhlasí opoziční strany, vadí jim také možnost, že by Dukovany stavěly ruské nebo čínské firmy.
Stát by se měl na stavbě podílet ze 70 procent. Zbytek by měla zaplatit společnost ČEZ, která bude hradit také všechny případné dodatečné náklady. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš v květnu ČTK řekl, že očekávaná suma za stavbu bloku v současných cenách je zhruba šest miliard eur (přibližně 162 miliard korun).
Zároveň vláda schválila rámcovou a prováděcí smlouvu mezi ČR a ČEZ. Havlíček ještě před jednáním vlády uvedl, že smlouvy mezi státem a energetickou společností ČEZ o stavbě nového jaderného bloku v Dukovanech by měly být podepsány v úterý 28. července. Dodavatelským modelem nového bloku v Dukovanech má být takzvaná stavba na klíč, která zajistí možnost kontroly subdodavatelů projektu. Smlouvy vláda projednala v režimu vyhrazené.
Výběr dodavatele by se měl uskutečnit do konce roku 2022. Nejzazším termínem podpisu smlouvy s dodavatelem a konečné potvrzení financování návratné finanční pomoci je červen 2024. Stavět by se podle dřívějších informací mělo začít v roce 2029, blok by měl být uveden do provozu v roce 2036.
Na tiskové konferenci po jednání vlády Havlíček uvedl, že výběrové řízení by mělo brát v potaz technologická, bezpečnostní i ekonomická kritéria. V rámci řízení přitom musí být podle něj zohledněny bezpečnostní analýzy. „Dnes jsme došli k závěru, že o celém tom bezpečnostním režimu povedeme ještě diskusi na Bezpečnostní radě státu,“ uvedl ministr.
Materiál pro jednání vlády uvádí, že koncové ceny elektřiny by se v roce 2040 podle současných předpokladů vývoje cen ve spojení s poskytnutím návratné finanční pomoci mohly pro české spotřebitele snížit při podpoře na 30 až 40 let zhruba o 2,7 až 6,6 miliardy korun. Při podpoře na 60 let o 7,7 miliardy korun.
Havlíček zopakoval, že při růstu cen elektřiny lidé na stavbě Dukovan vydělají. V opačném případě bude podle něj dopad maximálně v jednotkách stovek korun ročně za rodinu, což je podle něj daleko méně, než lidé každoročně platí ve fakturách za elektřinu na podporu takzvaných podporovaných zdrojů. Podle analytiků je však dlouhodobý výhled cen elektřiny na trzích nejistý, což vývoj v minulosti několikrát ukázal. Ministr dodal, že vláda počítá s tím, že ceny u deseti procent celkové výroby elektřiny v ČR zafixuje. To odpovídá právě výkonu nového bloku.
Možnou stavbu nového jaderného zdroje v ČR několik předcházejících let brzdily nejasnosti o způsobu financování, konkrétní obrysy začíná dostávat projekt až v posledních měsících. Dlouhodobě se proti stavbě nového jaderného zdroje v ČR staví ekologové.
Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová uvedla, že vláda postupuje netransparentně a prosazuje výstavbu nového bloku v podobě, která je nevýhodná pro stát, a tím pádem i pro daňové poplatníky. „Není možné, aby novou část elektrárny Dukovany stavěly ruské nebo čínské firmy, když tyto státy považují NATO za svého nepřítele. Vláda je však odmítá vyřadit z tendru. Zároveň bychom se měli zaměřit i na cenu plánované dostavby, která nyní neodpovídá tržní realitě,“ uvedla.
Také podle opozičních Pirátů a Starostů by se vláda měla zavázat, že dostavbu kvůli zajištění energetické bezpečnosti nesvěří dodavateli ze zemí s autoritářským režimem. Nejčastěji jsou v této souvislosti zmiňovány právě Rusko a Čína. Kabinet by podle opozice měl zveřejnit odhady, kolik lidé za dostavbu zaplatí jako příplatek v platbách za elektřinu. „Nesouhlasíme s modelem, kdy náklady na dostavbu Dukovan budou doplácet lidé v ceně energií,“ uvedl předseda Pirátů Ivan Bartoš.
(ČTK)
