Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) by se měla stát za Českou republiku guvernérkou v Mezinárodní investiční bance. Foto: Wikipedie
Změny souvisí se změnami ve fungování banky, které vstoupily v platnost letos v srpnu na základě dohody členských států. Nově tak byl zaveden tříúrovňový systém řízení MIB, tedy Rada guvernérů, Rada ředitelů a Představenstvo MIB. „Jedná se o materiál čistě formálního charakteru, který reaguje na ratifikaci a vstup v platnost nových statutárních dokumentů Mezinárodní investiční banky dne 18. srpna 2018,“ uvedlo ministerstvo financí.
MIB byla založena vládami členských států Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP) v roce 1970. Akcionáři banky jsou Rusko, Česká republika, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko, Slovensko, Kuba, Mongolsko a Vietnam.
Aktuálním cílem banky je podpora středně velkých podniků přímými úvěry, velkých podniků pomocí syndikovaného financování a zaměření na exportní financování. Historicky bylo původní činností banky poskytování dlouhodobých úvěrů na výstavbu velkých investičních celků realizovaných zpravidla za účasti více členských států. Na počátku 90. let minulého století byla banka ve finančních potížích.
Podpora exportérů a partnerské sítě
V novém strategickém období v letech 2018 až 2022 se banka chce v ČR zaměřit především na podporu českých exportérů na trzích členských států nebo vytváření partnerské sítě. Hlavními klienty mají být středně velké společnosti s obratem 30 milionů eur (zhruba 779 milionů Kč) a více.
Rada guvernérů je nejvyšším rozhodovacím orgánem banky, který určuje její hlavní směřování. Radě ředitelů budou náležet rozsáhlé rozhodovací kompetence v řízení MIB ve všech hlavních oblastech její činnosti. Představenstvo banky pak bude hlavním výkonným orgánem řídicím každodenní činnost MIB. Rada guvernérů a Rada ředitelů se bude skládat z přímo jmenovaných zástupců členských států.
(ČTK)
