Dokument uvádí, že naopak byly zamítnuty varianty, které počítaly s okamžitým ukončením činnosti OKD ke konci června 2020, respektive s pokračováním těžby i v letech 2025 až 2032. Důvodem podle dokumentu byly mimo jiné riziko sociálních nepokojů v regionu, časové nereálnosti, vysoké míry nejistoty vstupních parametrů – zejména vývoj světových cen uhlí či extrémně vysokých nároků na státní rozpočet.
Materiál sice úplně nevylučuje pokračování těžby na dole ČSM i po roce 2021, tento ekonomický model podle dokumentu však musí být postaven na návratu cen uhlí na úroveň před koronavirovou krizí a zároveň alespoň na stagnaci cen v dalších letech. Uvádí přitom, že ceny během pandemie covidu klesly proti počátku roku o dalších zhruba 30 procent.
Navrhované usnesení dokumentu pak ukládá ministru průmyslu a dopravy Karlu Havlíčkovi a ministryni financí Aleně Schillerové (oba za ANO) předložit do konce srpna materiál s návrhem postupu státního podniku Diamo k zahlazení následků hornické činnosti v rámci jednotlivých dolů a souvisejících dobývacích prostorů OKD. Materiál má určit postup státu při zahájení převodu utlumovaných dolů OKD na Diamo a vyčíslit požadavky na státní rozpočet. „Hlavní materiál k OKD se teprve bude připravovat, společně ministerstva financí a průmyslu, předkládat se bude pravděpodobně v září,“ napsal ČTK Havlíček.
Analytici, které na začátku července oslovila ČTK uvedli, že velkoobchodní ceny černého uhlí by do konce letošního roku měly stagnovat na současné úrovni, a nebudou tak pokračovat v poklesu z prvního pololetí způsobeného především celosvětovou koronavirovou krizí.
Budoucnost těžby v OKD, která je jediným producentem černého uhlí v ČR, je podle nich přesto nejistá, a záleží hlavně na rozhodnutí státu, jenž firmu vlastní. Z ekonomického hlediska se nevyplácí už dnes, uvedli. Cena černého uhlí na komoditní burze v Rotterdamu pro čtvrté čtvrtletí letošního roku klesla meziročně o čtvrtinu a v posledních týdnech se pohybuje mírně nad 50 eur (asi 1330 Kč) za tunu.
OKD na začátku července uvedla, že v dolech na Karvinsku přerušuje na šest týdnů těžbu. Firma tak reagovala na výsledky plošného testování na koronavirus. Někteří analytici už tehdy naznačovali, že z čistě epidemiologických důvodů by mohla být odstávka kratší.
Návrh na odstavení dolů v roce 2021 nebo 2022 přivítala ekologická organizace Greenpeace, vláda by podle ní měla scénář podpořit. Podmínkou pro jeho provedení ale zároveň musí být významné investice do regionu a podpora propuštěných havířů, například ve formě výsluhových příspěvků, které prosazují odbory, dodala.
Majitelem OKD je od roku 2018 prostřednictvím podniku Prisko stát. I s pracovníky dodavatelských firem na přelomu roku v dolech na Karvinsku pracovalo zhruba 8500 lidí. Firma těží uhlí na Karvinsku v dolech ČSA, Darkov, ČSM-Sever a ČSM-Jih. Premiér Andrej Babiš (ANO) loni v prosinci v Moravskoslezském kraji uvedl, že vláda chce, aby doly OKD fungovaly a těžily co nejdéle.
(ČTK)
