„Covid přinesl dramatický útlum poptávky. Následovalo však ekonomické probuzení Asie v kombinaci s energetickou krizí a nedostatkem zemního plynu. To přineslo bezprecedentní nárůst těžby hnědého uhlí v ČR,“ řekl generální ředitel společnosti Elektrárna Chvaletice Václav Matys. Nárůst těžby potvrdila i mluvčí Sokolovské uhelné Jana Pavlíková. „Od druhého pololetí roku 2022, kdy prudce stoupla poptávka po energetickém uhlí, přijala Sokolovská uhelná opatření ke změně trendu postupného snižování objemu těžby a vrátila se na technologická maxima možného objemu těžby,“ uvedla.
Česko není ve světě výjimkou. Celosvětová produkce loni podle Evropy v datech ve srovnání s rokem 2021 stoupla o sedm procent, spotřeba vzrostla meziročně o 0,6 procenta, zároveň byla nejvyšší od roku 2014. Růst poptávky táhla především Čína, která vloni spálila více než 55 procent světové spotřeby uhlí, a Indie s téměř 13 procenty. V Evropě bylo Česko co do množství vytěženého uhlí na čtvrtém místě, premiantem bylo se 133 miliony tun Německo.
Letos podle dat těžba uhlí opět klesá a zřejmě se vrátí pod úroveň roku 2021. Tomu odpovídá například i výrazně snížená pololetní výroba elektřiny z uhlí v ČEZ. „Nejspíš jde o první projevy startující energetické transformace. Nárůst instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů energie, v Česku především solárních elektráren, snižuje výrobu fosilních zdrojů,“ míní Matys. Upozornil, že úplné nahrazení uhelných a plynových zdrojů však stále brzdí nedostatek akumulačních kapacit a problémy s mezisezonním ukládáním energie.
Česko plánuje podle programového prohlášení vlády odstavit uhelné elektrárny do roku 2033. Nahradit je chce především novými jadernými zdroji doplněnými obnovitelnými zdroji energie. Ministerstvo průmyslu a obchodu v té souvislosti v současné době připravuje aktualizaci státní energetické koncepce.
(ČTK)
