Obě varianty zároveň počítají i s dalšími změnami v daňovém systému, které by ideálně měly pokrýt většinu deficitu. Prostor podle studie existuje u daní z „neřestí“, majetku či vysokopříjmových osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). Vládní koalice se na společném konsolidačním balíčku, který by měl snížit rozpočtový deficit o 70 miliard korun, stále nedohodla, návrh chce mít na stole v květnu.
Studie od IDEA a PAQ Research porovnává čtyři varianty zdanění příjmu fyzických osob, vedle dvou svých návrhů bere v úvahu ještě vysoké zdanění před rokem 2020, kdy byla základní sazba 20 procent, a návrh hnutí STAN se základní sazbou 17 procent.
V případě návratu před rok 2020 by stát vybral oproti současnému nastavení 122 miliard korun, ale velké dopady by to mělo i na chudší zaměstnance a progrese zdanění by byla nízká. Návrh STAN by přinesl navíc 32 miliard korun. „Tento návrh reflektuje jeden z nedostatků českého daňového systému, kterým je relativně velké zatížení nízkopříjmových. Progrese ale začíná až u vysoce nadprůměrných příjmů, takže nevede k vysokému nárůstu výběru,“ podotkl ekonom Michal Šoltés.
Návrh vyvážené varianty expertů by přinesl rovněž 32 miliard korun, výhodou ale podle odborníků je, že spodních 80 procent zaměstnanců má nižší sazby než u návrhu STAN. Celkový výběr je kompenzován vyšší sazbou horní pětiny. Podle spoluautora a sociologa Daniela Prokopa tato varianta proti návrhu STAN snižuje zdanění lidí s nejnižšími příjmy a nepostihuje spodních 60 procent. „Tím vytváří prostor pro další zmíněné daně a úspory, protože i na tyto skupiny by částečně dopadly,“ dodal.
Realistická varianta by vybrala navíc necelých 60 miliard korun. Podle studie vrací zatížení nejvyšší příjmové pětiny zaměstnanců téměř na rok 2020, nezvyšuje však zatížení nejchudších zaměstnanců. U středních příjmových skupin výběr navyšuje, stále by ale platily méně než před rokem 2020.
Autoři studie nicméně zároveň upozorňují, že výpadky příjmů státního rozpočtu by stát neměl řešit pouze daněním zaměstnanců. Odkazují i na letošní zprávu OECD, která řadí „přesun daňové zátěže směrem k daním z nemovitostí, spotřebním a environmetálním daním“ mezi hlavní doporučení. „Rozložit zvyšování daní do různých typů daní, které dopadají na různé subjekty a trhy, je ekonomicky efektivní a snižuje riziko zásadnějších nepříznivých důsledků na inflaci, ekonomický růst či sociální problémy,“ uzavřel Šoltés.
(ČTK)
