Podporu novele slíbil za opoziční hnutí Starostů také jejich místopředseda Vít Rakušan i v případě, pokud by v zákoně nebyla zachována povinnost směnáren poskytnout předsmluvní informace o kurzech pro výměnu. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) by to bylo nadbytečné a zatěžující.
Poslanec ANO Patrik Nacher požadoval rozšířit dvouhodinovou lhůtu na tři hodiny, předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek na čtyři hodiny. Sněmovna o podobě novely rozhodne zřejmě za dva týdny.
Změna zákona má ochránit hlavně turisty před těmi směnárnami, které jim nabízejí nevýhodné kurzy. Opatření navrhla loni Česká národní banka, která na činnost směnáren dohlíží. Schillerová již dříve uvedla, že turisté se v povinně poskytovaných informacích neorientují nebo je nečtou, a proto se další posilování informační povinnosti směnáren nejeví jako účelné.
Asociace směnáren podle svého dřívějšího vyjádření s návrhem nesouhlasí. „Návrh hodnotíme jako nesystémový a ne zcela vhodný. Není nám znám žádný srovnatelný finanční produkt, který je takto podobně právně ošetřen. Stávající legislativa nám přijde dostačující,“ uvedl již dříve Václav Vlasák z Asociace směnáren.
Bankám se zvýší náklady
„Z pohledu bank coby poskytovatelů směnárenských služeb je vládní návrh novely nešťastný a nevhodný,“ řekl ČTK hlavní právník České bankovní asociace Filip Hanzlík. Náklady se budou podle něj pohybovat v řádech jednotek až desítek milionů korun na jednotlivou banku, neboť IT systémy zpracovávající směnárenské operace jsou zpravidla součástí účetních systémů bank. Výnosy ze směnárenské činnosti jsou vesměs zanedbatelné, takže vzniká otázka, zda se bankám taková investice vůbec vyplatí, popřípadě v jakém rozsahu, dodal.
Norma také stanovuje, že klienti musí být o svém novém právu o odstoupení od smlouvy informováni jak na kurzovním lístku, tak na dokladu o provedení směny. Zároveň omezuje právo požadovat poplatek za provedení směnárenského obchodu. Bude moci být zohledněn pouze ve výši směnného kurzu.
Zrušení poplatků za provedení směnárenského obchodu dále problematizuje únosnost poskytování těchto služeb. „Novela tedy staví před banky rozhodnutí, zda vůbec, popřípadě v jakém rozsahu budou i nadále směnárenské služby poskytovat. I kdyby se rozhodly pro jejich poskytování podle nových pravidel, je prakticky jisté, že jejich nebudou schopny provést v navržené tříměsíční lhůtě. Nelze tak vyloučit, že přinejmenším po určitou dobu po nabytí účinnosti novely bude poskytování směnárenských služeb ze strany bank výrazně omezeno či zcela zastaveno,“ podotkl Hanzlík.
Limit proti spekulacím
Limit 1000 eur má podle návrhu zabránit spekulacím na vývoj kurzu a zneužití práva odstoupit od smlouvy. Odstoupit tak bude podle ministerstva financí možné zhruba u 90 až 95 procent směnárenských obchodů. Zavádí se také pravidlo, že pokud směnárna poskytne v souvislosti se směnou doplňkovou službu, bude moci klient odstoupit i od této služby.
Novela také zpřísňuje pravidla pro inzerci výhodnější nabídky kurzů, evidenční povinnosti směnáren a vymezuje hranici mezi provozováním směnárenské činnosti a poskytováním platebních služeb.
Lidé si na praktiky směnáren stěžují více. Česká národní banka ve své zprávě o dohledu nad finančním trhem uvedla, že za loňský rok obdržela téměř 300 stížností, zatímco o rok dřív jich bylo 172. Klienti si v převážné většině stěžovali na záměnu nabízené výhodnější nabídky s kurzovním lístkem. Nárůst počtu podání vysvětluje ČNB tím, že je víc směnáren, které takové postupy provozují.
(ČTK)
